Co se vědci naučili od horečky dengue, zika a mohlo by se stát zbraní proti COVID-19

Bezpočet nových nebezpečných virů se v průběhu posledních dvou desetiletí šířilo světem a způsobovalo nekonečné škody a utrpení milionům lidí. Ať už je to Ebola, ptačí chřipka nebo virus zika nebo SARS, všechny epidemie propukaly mezi státy, na jejichž území se nacházejí husté lesy, které tyto národy kácí, aby zvýšili svůj hospodářský zisk. Podle mexické viroložky oceněné společností UNESCO a Nadací L‘Oreal za vědecké přínosy ve výzkumu rotavirů, je právě toto chování příčinou šíření nových neznámých a zákeřných infekcí mezi lidmi.

Zvířecí viry se přizpůsobují lidem

V rozhovoru pro server BBC News uvedla, že ji vznik nových nemocí ani jejich ohniska už dávno nepřekvapuje. Důvod vidí v obří lidské populaci a v její tendenci zasahovat do přírody.

„Napadáme lesy, a to nás přibližuje mnoha druhům zvířat a hmyzu, s nimiž se lidstvo dosud běžně nesetkávalo. To způsobuje, že mnoho virů, vyskytujících se na svých přirozených hostitelích z řad komárů, netopýrů a jiných zvířat infikuje také lidi,“ uvedla doktorka Susana López z Biotechnologického ústavu na Národní univerzitě v Mexiku. Uvádí, že tyto viry jsou sice původně adaptovány na život v organismu hostitelských zvířat, nicméně zdá se, že mnoho z nich má schopnost se přizpůsobit a přenášet se mezi lidmi.

Podfinancovaná věda nemůže dělat zázraky

Vědkyně si navíc stěžuje i na přístupu vlád k podpoře a financování vědeckých institucí. Zdůrazňuje, že klíčový je vědecký výzkum nových chorob ještě před dosažením vrcholu epidemie, jenomže se ukazuje, že lidstvo má krátkou paměť a z předchozích krizí se obvykle nepoučí.

„Lidé se pak opožděně ptají, kde jsou vědci? Proč na výzkumu nepracuje více lidí a nezkoumají rychleji? Vlády obecně nechápou, že vědecký výzkum nevychází z ničeho a že potřebujeme více lidí. Ale to vyžaduje i větší investice, které ale vlády nejsou ochotny poskytnout,“ posteskla si vědkyně.

Ve spojitosti s koronavirem, u něhož Susana López původně neočekávala vývoj globální pandemie, si stále udržuje optimismus: „Je třeba mu čelit beze strachu, protože 80 % případů je velmi mírných,“ uvádí, načež ale zdůrazňuje, že nízká míra nebezpečí je udržena hlavně díky tomu, že svět dodržuje ochranná opatření, jako je sociální izolace.

Obrázky: Freepik