Covid-19 vs. Španělská chřipka: Co si svět odnese z pandemie?

Španělská chřipka stála život stovky milionů lidí z celého světa. I tahle pandemie zasáhla lidstvo nepřipravené, a to téměř přesně před sto lety. Tehdy ale úroveň medicíny nebyla tam, kde je dnes. Proto byl boj s touto nemocí nesrovnatelně komplikovanější. Přesto lze nalézt některé shodné události a reakce, které se vyskytly předtím a které při současné pandemii. Například xenofobie a obviňování, společenské restrikce, ale také pospolitost a vzájemnost. Co si svět z pandemie odnese?

Pandemie Španělské chřipky před sto lety změnila svět. Trvalo pět let, než se přišlo na to, proč lidé tak masově umírají, a přestože se vyskytla jinde, kvůli jediným necenzurovaným médiím, jež o infekci informovaly, byl její původ svalen na Španěly. Ve světě se spustila hromadná vlna obviňování nepohodlných národů za odstartování této smrtelné rány.

Xenofobie a obviňování národů ze startu pandemie

V Brazílii jí říkali německá chřipka a v Senegalu zase brazilská chřipka. Nakonec jí zůstal název Španělská. A to proto, že bylo Španělsko jediným státem, který zůstal neutrální během 1. světové války a zdejší noviny nebyly pod kontrolou vojenské cenzury, zdejší tisk informoval o vypuknutí zdejší vlny nákazy v Madridu roku 1918. Přestože se choroba o týdny dříve rozšířila ve vojenských zákopech Belgie a Francie, název Španělská chřipka už se zapsal do historie.

Když se před několika měsíci objevily první zprávy o pandemii koronaviru v Číně, německý časopis Der Spiegel vydal na titulní straně článek s názvem: „Coronavirus: Made in China“ psaný žlutým písmem a hned vedle byl otištěn obrázek osoby v červeném ochranném obleku. Toto propojení nápadně vyvolávalo pejorativní termín „žluté nebezpečí“, který byl v průběhu 19. století užíván k vyvolání nenávisti vůči národům východní Asie, zejména Číny.

V souvislosti s tím se pak na sociálních sítích začaly objevovat případy jednotlivců s asijským fenotypem, kteří hlásili případy xenofobie a nenávisti jen na základě jejich rasové příslušnosti, i když s čínským územím ani vzdáleně nepřišli do styku.

Sociální vzdálenost vytváří novou blízkost

Přes nenávistné reakce vůči byť jen zdánlivým příslušníkům země původního epicentra nákazy se stále častěji objevují tendence lidí spolupracovat a pomáhat si v přežití této obtížné situace a pomalu se vytvářejí nové sociální návyky, které by se bez pandemie jinak nejspíš nevytvořily. Když jdeme do obchodu, zeptáme se starších sousedů, zda něco potřebují. Začali jsme vzájemně více komunikovat, i když jen přes telefon a videokonference. Zvyšuje se pocit vlastní odpovědnosti za veřejné zdraví. To je příklad pozitivního důsledku, který pandemie přináší do světové společnosti.

Kromě toho pandemie vyvolává také reakce umělců, kteří tvoří díla inspirovaná současnou situací. A také muzea se pustila do sbírání autentických fotografií a předmětů denní potřeby, aby dala dohromady sbírku ilustrující současnou neobvyklou dobu. Po traumatických událostech epidemie Španělské chřipky vznikly nové hudební i umělecké žánry, stejně jako architektonické styly. Možná, že i pandemie nakonec do našich životů vnese něco nového a pozitivního.

Obrázky: Underwood Archives