Nízké počty nakažených v Řecku. Politici mluví o spojitosti s hospodářskou krizí z roku 2008

Na rozdíl od ostatních zemí Středomoří je Řecko jednou z nejméně zasažených zemí koronavirovou pandemií vůbec. Zatímco obyvatelé jeho poloostrovních sousedů z Itálie a Španělska umírali ve velkém, Řecko nebylo dotčeno téměř vůbec. Tamější politikové, ale i ti z ostatních zemí, spekulují, čím to bylo způsobeno. Kromě přijetí včasných preventivních opatření ale přišli také na nepřímý vliv hospodářské krize v roce 2008.

Počty nakažených i mrtvých jsou v Řecku nesrovnatelně nižší

Řecká čísla v počtu nakažených osob i obětí, které podlehly nákaze COVID-19 způsobené novým typem rychle se šířícího koronaviru, jsou diametrálně odlišná od ostatních zemí ležících na pobřeží Středozemního moře. Zatímco data ze dne 13. dubna 2020 počítala v případě Španělska s více než 166 tisíci potvrzených případů nákazy a téměř 17 tisíci mrtvých, v Itálii byla čísla podobná, bylo potvrzeno přes 152 tisíc nakažených a téměř 20 tisíc mrtvých. V Řecku naproti tomu bylo potvrzených případů nákazy koronavirem jen 2000 a mrtvých necelá stovka.

Lze namítnout, že počty jsou zkreslené různou hustotou populace v jednotlivých státech, ale i přesto při vypočítaném koeficientu počtu nakažených na sto tisíc obyvatel je míra úmrtnosti ve Španělsku 35,54, v Itálii 32,22 a v Řecku pouhých 0,87.

Časová výhoda i nedůvěra ve zdravotnictví

Proč jsou Řekové před nákazou uchráněni více než jejich západní sousedé, spekulují jak politikové, tak i vědci. Všichni se ale shodují na tom, že řecká vláda přijala včas zásadní bezpečnostní opatření na ochranu zdraví a životů svých obyvatel, a to bez ohledu na omezení ekonomiky. Školy a veřejná místa nařízení vlády na zdejším území uzavřelo již před výskytem prvního úmrtí v důsledku nemoci. Vzhledem k tomu, že od nákazy k úmrtí uplynou zhruba 3 týdny, nařízení těchto opatření až po výskytu prvního mrtvého tak přichází až v době, kdy se nemoc značným způsobem rozšířila v populaci.

Vedení země se ale shoduje i na tom, že na zpomaleném šíření má svůj podíl nepřímo také hospodářská krize z roku 2008. Tehdy bylo Řecko jednou z nejpostiženějších zemí a před totálním krachem jej zachránily tři mimořádné půjčky, které však byly podmíněny omezením veřejných výdajů ze státního rozpočtu. To mimo jiné dolehlo také na stav veřejného zdravotnictví, což vedlo k omezení důvěry zdejších obyvatel v jeho sílu a důvěryhodnost. Proto mnoho z Řeků dbá hodně na prevenci. Vysoké rozšíření v západních zemích může být způsobeno právě přílišnou důvěrou jejich obyvatel ve veřejné zdravotnictví a z ní plynoucího laxního přístupu k dodržování bezpečnostních opatření předcházejících nákaze.

Obrázky: Pixabay