Řeckem před více než čtyřiceti lety otřásl příběh patnáctiletého chlapce, který zabil svého vlastního otce jedem na krysy. Učinil tak ze závažného důvodu – otec fyzicky týral jeho o rok mladší sestru. Činu chlapec nikdy nelitoval. Po vraždě prohlásil, že zločinec odešel a jeho sestra žije, ať tedy Bůh soudí, jestli opravdu zhřešil. Tento výrok zůstal hluboko zarytý v myslích všech, kdo byli u výslechu přítomní.
Na první pohled to byla idylická rodina
Rodina žila v Evii, malé řecké vesnici. Na první pohled šlo o typickou domácnost – otec chodil do práce, matka byla ženou v domácnosti a dvě děti navštěvovaly místní školu. Zdejší komunita je mírumilovná a poměrně malá. Lidé, kteří na vesnici žijí, se dobře znají a důvěřují si. Nikoho by ani nenapadlo, že uvnitř rodiny může dojít k takovému dramatu, ani co se odehrává za zavřenými dveřmi rodiny, která navenek působí téměř idylicky.
Pixabay
12. ledna 1977 se poklidný život vesnice zastavil. Otec čtyřčlenné rodiny byl převezený do nemocnicemi s velkými bolestmi žaludku. Lékaři shledali jeho stav kritickým a nechali ho převézt do nemocnice v Athénách, kde po pěti dnech zemřel. Příčina smrti byla určená jako otrava jídlem, jeho tělo bylo transportováno zpět, aby ho rodina a přátelé mohli pohřbít.
Lidé začali spekulovat o úkladné vraždě
Už v té době se ale začaly objevovat první spekulace. Mnoho lidí věřilo, že smrt otce nebyla náhoda. Tvrdili, že byl otráven záměrně někým z rodiny, i když pro to neexistovaly přímé důkazy. Netrvalo dlouho a místní policisté začali případ vyšetřovat, aby prověřili, zda se obvinění zakládají na reálných základech. Několik měsíců po incidentu byla celá rodina předvolaná k výslechu, kde měli popsat, co se v rodině odehrálo.
Pixabay
Chlapec se přiznal až po dvou letech
Policista se zaměřil především na patnáctiletého chlapce. Často ho volal na oddělení, aby potvrdil nebo doplnil předchozí svědectví, případně znovu opakoval celou svou výpověď. Chlapec si brzy uvědomil, že je hlavním podezřelým, a začal být při svých výpovědích čím dál tím nervóznější. O vraždě ale dokázal mlčet dva dlouhé roky, po které se odmítal přiznat. V prosinci 1979 však už tehdy sedmnáctiletý mladík nemohl dále zapírat a s pláčem policistům vylíčil celou pravdu, která byla daleko víc šokující, než si kdo dokázal představit.
Chlapec byl tehdy každou noc svědkem toho, jak otec týral a znásilňoval jeho mladší sestru. Pokaždé ji násilím svlékl, hodil na postel a měl s ní pohlavní styk, kterému se sestra bránila, otec byl ale silnější. Když už to chlapec nemohl vydržet, rozhodl se jednat a otce zabít. Věděl, že bere léky na srdce ve formě tobolky. Jednoho dne tedy nenápadně otevřel kapsli a její obsah nahradil jedem na krysy. Ještě té noci byl otec převezený do nemocnice a o pár dní později zemřel.
Pixabay
Chránil svou mladší sestru
Chlapci se po přiznání ulevilo, ale vraždy nelitoval. Podle svých slov zachránil sestru z rukou násilnického otce a jedině Bůh může soudit, zda opravdu zhřešil, nebo udělal správnou věc. Vesnicí případ hluboce otřásl, ačkoliv média incident příliš nepropírala vzhledem k věku pachatele a vzhledem k tomu, že od vraždy uplynuly dva roky. Nakonec mu soud uložil osm let vězení, ze kterých si ale odpykal jen tři. Poté byl propuštěn. Ani on, ani jeho sestra a matka se do vesnice už nikdy nevrátili a nechali temnou minulost za sebou.
Na náměty příběhu chlapce vzniklo také několik seriálů, které se volně inspirovaly událostmi. Otcovražda se někdy odborně nazývá také patricida. Podle statistiky provedené ve Spojených státech v letech 1980–2010 jsou otcové častější obětí než matky a nejčastějšími pachateli bývají synové ve věku od 16 do 19 let. V dřívějších dobách se otcovražda považovala za jeden z nejhorších zločinů. S otcovraždou souvisí také tzv. parricida neboli vražda blízkého příbuzného.
Úvodní obrázek: Freepik, Zdroj: Newsitamea.gr
