Pokud každý den vstáváte do práce ve stejnou dobu, časem se může stát, že se takto začnete probouzet i o víkendu. Anebo i v týdnu bez budíku. Není to jenom zvyk. Pokud se probouzíte ve stejnou dobu, jedná se o vědomou a dobrovolnou akci, která ale nesouvisí s vědomým rozhodnutím probudit se. Příčinou probouzení se ve stejnou dobu jsou cirkadiánní rytmy a spánkové cykly. Ovlivňují nejen to, když ráno vstáváme, ale také vysvětlují, proč se běžně otáčíme uprostřed noci.

Časování spánku

Pokud se ráno probouzíte v přibližně stejnou dobu, souvisí to ve velké míře také s tím, že pravděpodobně chodíte spát ve stejnou dobu anebo ve stejnou dobu vstáváte. Pokud je vaše tělo zvyklé vstávat po šesti hodinách spánku a vy chodíte spát ve 22:00, tak se budete každou noc budit ve 4:00. Mohou ale existovat z tohoto vzorce odlišnosti. Někdy si toto noční probuzení ani neuvědomujeme. Důvodem je to, že mezi spánkem a bdělostí je ještě jeden stav, kterému říkáme hypnogenní stav. V tomto stavu se mění mozkové vzorce a vědomí se začíná fragmentovat.

Co se stane po probuzení?

Pokud se tedy stane, že se v noci probudíte po určité době (například po již zmíněných šesti hodinách), může být touha spát ještě velice silná. V takovém případě se po probuzení otočíte na druhý bok a téměř ihned usnete. To je důvod, proč toto probuzení nemusíte ani zaznamenat. Nebo se po probuzení nedíváte na hodiny, takže ani netušíte, že se probouzíte ve stejnou dobu.

Cirkadiánní rytmus

Součástí cirkadiánního rytmu jsou různé procesy, které se pravidelně opakují v téměř 24 hodinových intervalech. Patří mezi ně spánek a bdění, ale také kolísání tělesné teploty a uvolňování hormonů. O cirkadiánní rytmus pečuje suprachiasmatické jádro, které je součástí mozku. Toto jádro je velice závislé na vnímání světla a tmy, díky čemuž řídí různé funkce. Díky průsvitnosti očních víček umí mozek jednoduše zjistit, jestli je světlo nebo tma. Z toho plyne následující:

Díky střídání dne a noci dochází k přísné pravidelnosti časování nástupu spánku – včetně probouzení se uprostřed noci
Součástí cirkadiánních rytmů je další fyziologický proces, který se nazývá homeostatický spánek, který řídí, kdy mají začít spánkové vzorce

Homeostatická jednotka spánku

Pokud cítíte, že se vám chce spát, a nejste schopni tuto potřebu potlačit, nesouvisí to s nedostatkem energie. Spíše se jedná o fyziologickou odezvu, kterou nazýváme homeostatický spánek. Tato odezva je tím silnější, čím déle je člověk vzhůru. Je to způsobeno nárůst hormonů v mozku (jako je například adenosin), které regulují spánkové vzorce. Jak hladina těchto hormonů roste, chce se nám více a více spát. Spánek je alespoň zčásti snahou odstranit tyto vedlejší produkty metabolismu, aby se obnovila optimální funkce mozkových tkání.

Cykly a fáze spánku

I když je cirkadiánní rytmus důvodem načasování spánku, existuje také určitá struktura, která se ve spánku opakuje. Tomu se někdy říká architektura spánku. I když se většina nocí odehrává podobně, mohou se vyskytnout i výjimky. Existují celkem dva cykly spánku:

REM (rychlý pohyb očí) – dochází k ochrnutí somatického nervového systému. V tomto cyklu se zdají sny a dochází k pohybu očí
NREM (nerychlý pohyb očí) – tyto cykly postupují z fáze 1 (přechod z bdění do spánku) do fáze 2 (lehký spánek) a nakonec do fáze 3 (hluboký spánek). Vzorec tohoto spánku se noc od noci liší

Obecným pravidlem je, že normální spánek postupuje od bdělosti přes lehčí do hlubších stavů spánku. Přibližně každých 90 až 120 minut dochází k REM spánku. Na závěr REM může dojít ke krátkému probuzení, protože fáze spánku se resetují. Čím déle spíme, tím delší jsou fáze spánku REM – největší množství REM spánku nastává v poslední třetině noci.

Další skutečnosti

Kromě toho, že existuje určitý režim, může být spánek a jeho délka či hloubka ovlivněna také dalšími skutečnostmi. Jsou to například hluk z prostředí, teplota (zejména vysoké teploty), digitální zařízení (mohou vzrušit nervový systém), stresem vyvolaná nespavost, nemoci, které se v noci stávají symptomatickými, noční močení (zejména u starších lidí nebo u pacientů s onemocnění močových cest, s hyperaktivním močovým měchýřem nebo u mužů také se zvětšenou prostatou), poruchy spánku (například spánková apnoe).

Spánková hygiena

Abyste si mohli dopřát co nejvíce kvalitního spánku, je důležité dodržovat spánkovou hygienu. To znamená chodit spát ve stejnou dobu, dopřát si okolo 8 hodin spánku vkuse v rámci jednoho dne, vyhýbat se kofeinu alespoň 3 hodiny před spaním a také se vyhýbat digitálním zařízením alespoň hodinu před spaním.

Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: Verywellhealth.com