Emoční inteligence není vrozená schopnost. Je to něco, co můžete vytrénovat každodenní praxí. Navíc můžete tuto schopnosti naučit i vaše děti, což se zdá být více než dobrý nápad. Věděli jste například, že emocionální dovednosti, které dítě získá do svých pěti let, mu mohou posloužit i v pozdějším věku a rozhodují o tom, jak úspěšné budou při studiu a jak dobrou práci si najdou? Prozradíme vám, na co je při výchově třeba myslet, abyste ze svých dětí vychovali emocionálně inteligentní bytosti.

Rozvíjejte své EQ spolu se svými dětmi

Malé děti se učí nápodobou, to není nic nového pod sluncem. Chcete-li je proto naučit nějakému chování, je třeba si uvědomit, zda jím my sami disponujeme. Pokud totiž ne, můžeme se snažit horem dolem a dítě bude k výuce netečné. Naopak se možná bude cítit zmateno tím, proč po něm chceme něco, čím se sami neřídíme. To ale neznamená, že na výchovu k emoční inteligenci musíte v případě, že se necítíte jí být příliš obdařeni, rezignovat. Naopak, můžete tuto příležitost využít k posílení svých vlastních sociálních schopností a rozvíjet se spolu se svou ratolestí.

Základem pro rozvoj emoční inteligence je uvědomění si pocity druhých lidí. Vžít se do jejich kůže a podívat se na svět jejich očima. Pak si můžete odpovědět na otázky:

Co bych dělal já na jeho místě?
Jak se v této situaci cítí / jak bych se cítil já?
Jak bych si na jeho místě poradil?

Otevírejte svou mysl přemýšlením o těchto a dalších podobných otázkách. Vžijte se do situace druhého člověka a zkuste se napojit na jeho myšlení a vnímání. Uvidíte, že se vaše vztahy promění jako mávnutím kouzelného proutku.

Myslete na sebe

Rodičovství je jednou z nejobtížnějších věcí na světě a stejně jako jiné schopnosti, i zde se musíme učit, co a jak funguje. Někteří rodiče v zápalu péče o svého potomka zapomínají sami na sebe, což nevyhnutelně vede k pocitům frustrace, vyhoření a následným emočním výbuchům.

Přistupujte k tomu jako v letadle. V případě havárie nejprve nasazujete kyslíkovou masku sobě a až poté dítěti. Udušený rodič se o něho totiž nemůže postarat. Stejným způsobem to funguje v případě uspokojování potřeb. Šťastný rodič rovná se šťastné dítě.

Uvědomte si své emoce

Jen skrze uvědomění si svých vlastních emocí budete schopni vcítit se do pocitů svého dítěte. Představte si sami sebe v situaci, kterou právě řešíte. Dost možná jste v této situaci už byli, když jste sami byli dětmi. Nechte se naplnit emocemi, které jste tehdy prožívali a vězte, že podobně na tom bude i váš potomek. S touto znalostí budete schopni lépe reagovat a případné potíže vyřešit.

Zároveň učte rozpoznávat emoce i své dítě. Pojmenovávejte je, popište, jak se při nich cítíte. Že když máte vztek, cítíte jej v okolí žaludku a strach že vám rozechvívá srdce. Poznávejte tělesné pocity a naučte své dítě orientovat se v nich a adekvátně na ně reagovat. Zároveň emoce svých dětí nijak nezlehčujte, nevysmívejte se jim a neponižujte je. Jsou stejně intenzivní a důležité jako ty vaše.

Úvodní obrázek: Freepik, Zdroj: Enallaktikidrasi.com