Metabolický syndrom výrazně zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob. Hlídejte si smrtící kvarteto

Neovlivňuje kvalitu života, ale přesto je nebezpečný. Metabolický syndrom kombinuje několik rizikových faktorů, které mohou vyústit i v život ohrožující komplikace. Často se mu také mezi zdravotníky přezdívá smrtící kvarteto, neboť představuje soubor čtyř patologických hodnot, které vedou k poškození kardiovaskulárního systému a mohou skončit i smrtí v důsledku mozkové či srdeční příhody. Bytostně se přitom týkají většiny Čechů, kteří si libují v tučném jídle, holdují alkoholu a jen neradi se hýbou. Prevence metabolického syndromu přitom není nijak obtížná. Stačí dodržovat zásady zdravého stravování a občas zajít na procházku.

Necítí se nemocný a nebere léky

Na potíže s metabolickým syndromem si zaděláváme dlouhá léta. Důsledky sedavého životního stylu a nevhodného stravování nás pak obvykle doženou kolem pětačtyřicátého roku věku, kdy mohou začít způsobovat vážné zdravotní obtíže.

Největší nebezpečí pak spočívá v tom, že metabolický syndrom nezpůsobuje žádné závažně pociťované zdravotní obtíže, člověk se necítí být nemocný a ani nijak omezený ve svém běžném životě. Tím pádem, i když je mu metabolický syndrom lékařem diagnostikován, má menší odhodlání dodržovat režimová opatření a pravidelně užívat léky. Ve chvíli, kdy se komplikace skutečně vyskytnou, bývá už často pozdě.

Váha, tlak, cholesterol a krevní cukr

Smrtící kvarteto je kombinací čtyř základních rizikových faktorů. K jejich určení lékař provádí jednak měření obvodu pasu a také krevní rozbor zaměřený na zkoumání obsahu cukru a tuku v krvi. Tím dojde k závěru, zda jedinec splňuje rizikové hodnoty rozvoje metabolického syndromu, jako je:

  • Abdominální obezita (břišní tuk) – obvod pasu vyšší než 102 cm u mužů a 88 cm u žen
  • Vysoký krevní tlak – nad 130/85 mmHg (obě hodnoty, nebo i jen jedna z nich)
  • Vysoká hladina triglyceridů a nízká hladina „hodného“ HDL cholesterolu
  • Cukrovka 2. typu (glykémie nad 5,6 mmol/l)

Nejdůležitější je pohyb

Vědecká studie provedená v letech 2015 až 2020 byla zaměřena na zkoumání prospěšnosti doporučení, která říkají, že by lidé měli denně provádět 150 minut mírné nebo 75 minut namáhavé fyzické aktivity a dodržovat zásady zdravého stravování. Studovaný vzorek tvořili dospělí lidé s průměrným věkem 47 let, z nichž 54 procent tvořily ženy. Výzkumný tým shromáždil zprávy o jejich stravovacích návycích, tedy druzích a množství konzumovaných potravin, a použili speciální zařízení, která účastníci nosili na bocích. Ta měla za úkol zaznamenávat jejich fyzickou aktivitu po dobu osmi dnů.

Úvodní obrázek: Freepik, Zdroj: Newsitamea.gr, Sciencedirect.com