Žloutenka typu C je typ žloutenky, který je velice těžce detekovatelný a mnoho lidí ani neví, že infikovanými jsou. U většiny nakažených se v prvních fázích onemocnění nevyskytují žádné příznaky a člověk tak žije s virem v těle klidně i několik desítek let, než kvůli onemocnění dojde k cirhóze a následnému selhání jater.

Hepatitida C je vysoce nakažlivé onemocnění. Přenáší se krví, takže největší risk nesou narkomané, kteří si mezi sebou navzájem půjčují jehly, ovšem riskem jsou například i krevní transfúze. Ve vzácných případech se může žloutenka přenést i sdílením věcí – např. holícím strojek nebo zubním kartáčkem, nebo i pohlavním stykem s infikovanou osobou

První příznaky

Jak již bylo řečeno u většiny nakažených se v prvních fázích onemocnění žádné příznaky nevyskytují, ovšem i bezpříznaková osoba stále může vir přenášet a infikovat tak ostatní. U malého procenta nakažených prvotní příznaky onemocnění mohou zahrnovat:

Únavu
Bolest břicha a ztrátu chuti k jídlu
Zvracení
Bolest kloubů
Tmavou moč
Žluté bělmo

Tyto příznaky jsou, jak vidíte, poněkud nevypovídající a možná i zavádějící jak pro ošetřujícího lékaře, tak i pro vás. Kvůli této neurčitosti je velice lehké je podcenit a nijak je dál neřešit. Diagnóza hepatitidy je proto velice obtížná a většinou se na ni přijde jen náhodou při testování na jiné onemocnění, které by mohlo mít stejné nebo podobné příznaky.

Jak se žloutenka typu C léčí?

Žloutenka typu C se v dnešní době léčí tzv. přímo působícími antivirotiky. Tyto antivirotika působí přímo v jaterní buňce a jsou schopna zabránit dalšímu množení viru, který tedy časem „zmizí“. Tato léčba se provádí, dokud pacient nedosáhne SVR. SVR je „setrvalá virologická odpověď“, kdy při krevních testech nejsou objeveny žádné další virové buňky. Ovšem tato léčba nevytváří žádné protilátky či obranu proti žloutence a vy se můžete nakazit znova.

Obrázky: Freepik