Koronavirus SARS-CoV-2 hýbe světem. A to doslova. Ještě žádný činitel v historii nezpůsobil tak masivní zvrat ve společenském systému v zemích po celé planetě víc, než právě on. Není proto divu, že pozornost vědecké i laické veřejnosti se nyní s obavami upírá do mikrosvěta s otázkou, zdali se tam na nás nepřipravuje ještě nějaká další, a možná i ničivější hrozba. A odpovědi jsou více než znepokojivé. Vědci z univerzity v americké Severní Karolíně přišli s nepříjemnou informací o koronaviru jménem SADS-CoV, který nyní napadá prasata, ale velmi snadno se dokáže přizpůsobit množení i v lidských buňkách. Máme se bát další pandemie?
Z prasete na člověka snadno a rychle
Vědci z University of North Carolina v USA s profesorem Ralphem Baricem v čele informovali svět o schopnosti viru SADS-CoV (Swine Acute Diarrhea Syndrome Coronavirus), o kterém se dosud soudilo, že napadá výhradně vepře, prosperovat a množit se i v celé řadě dalších savčích buňkách, včetně lidských. Při testech vědci použili buňky z dýchacího a trávicího systému, přičemž prasečímu koronaviru se líbilo více ve druhém z jmenovaných. To se projevuje i v případě napadených prasat, u kterých napadení virem způsobuje nekontrolovatelné a silné průjmy a zvracení. To bývá fatální zejména u selat.
Aby toho nebylo málo, vědci navíc zjistili také to, že proti tomuto viru lidé nedisponují takzvanou zkříženou kolektivní imunitou. Zkřížená kolektivní imunita nastává v těle tehdy, kdy infekce nějakým virem vyvolá tvorbu protilátek, které působí nejen proti původnímu patogenu, ale i vůči jiným, které jsou mu podobné. To je také systém, který člověka do určité míry chrání před dalšími zvířecími infekcemi. V případě viru SADS-CoV to ale neplatí.
Svítá i jiskřička naděje jménem Remdesivir
Virus SADS-CoV představuje pro člověka ještě větší zdravotní riziko, než dnes tolik skloňovaný koronavirus SARS-CoV-2. Špatné zprávy ale zdaleka ještě nejsou na obzoru. To, že má prasečí koronavirus potenciál rozšířit se i na člověka, totiž neznamená, že se to i stane. A v případě, že by k tomu opravdu došlo, vědci jsou o krok napřed a rovnou ve své laboratoři otestovali i funkčnost různých druhů léčiv, které by bylo proti této nákaze možné použít.
A ukázalo se, že odpovědí i na SADS-CoV je dnes už notoricky známý experimentální Remdesivir. Při pokusech o léčbu prasat se zdá, že zabírá velmi dobře. Vědci se však brání předčasné radosti a zůstávají při zemi. Je zapotřebí ještě provést více testů na zvířatech, než bude možné s jistotou na tento lék spoléhat. Doufejme, že v této oblasti udělají větší pokrok dřív, než virus vyhubí většinu prasat na planetě a než se rozšíří i na člověka.
Obrázky: Freepik
