Alzheimerova choroba patří mezi neurodegenerativní onemocnění mozku a je nejčastější typem demence, kdy dochází ke ztrátě kognitivních schopností především u lidí starších 65 let. Za rozvojem choroby stojí mnoho příčin včetně genetických, jejichž vlivem dochází k poškození nervových synapsí a odumírání nervových buněk. Lidé s Alzheimerem mají potíže s pamětí, nejsou schopni mluvit nebo vyjadřovat správně myšlenky, porozumět textu nebo hovoru i plánovat běžné denní aktivity.
Anxiolytika
Jsou nejčastějšími léky, které jsou předepisovány na úzkosti nebo na nespavost. Patří mezi psychofarmaka a podle odborné studie, která byla zveřejněná v British Medical Journal, tyto léky při dlouhodobém používání zvyšují pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby až o polovinu. Benzodiazepiny navíc vedou ke vzniku závislosti, užívání déle než tři měsíce, tak bývá časté.
Shutterstock
Úraz hlavy
Po tupém úderu do hlavy nebo při úrazu hlavy po autonehodě nebo při sportu může dojít k rozvoji zánětu uvnitř mozku, který má urychlit hojení po traumatické události a zotavit poraněnou mozkovou tkáň. Podle lékařů však v některých případech může zůstat zánět v chronickém stavu nebo se dokonce rozšiřovat, což má za následek i následný rozvoj Alzheimerovy choroby. Mozkové buňky totiž nejsou schopny eliminovat škodlivé bílkoviny a dochází k odumírání neuronů.
Chronický nedostatek spánku
Proč roste počet lidí s tímto onemocněním? Podle vědců, kteří zveřejnili svou studii v časopise Neurobiology of Aging, je to dáno stresujícím životním stylem s nedostatkem spánku. Chronická spánková deprivace vede k nadměrnému shlukování škodlivých bílkovin, což vede k urychlení Alzheimerovy choroby. Špatné bílkoviny k tomu stojí i za zhoršením kognitivních funkcí mozku, především paměti nebo řeči.
Shutterstock
Samota a nedostatek sociálních kontaktů
Nedostatek lásky a sociálních kontaktů vede nejen k horší náladě, ale podle studie v časopise Neurology, Neurosurgery a Psychiatry, je samota jedním z faktorů, který vede k rozvinutí demence. Senioři, kteří i přes pokročilý věk, pokračují v sociálním životě a udržují styky se svou komunitou jsou mnohem zdravější a mají menší riziko onemocnění Alzheimerem.
Metabolický syndrom a inzulinová rezistence
Špatný jídelníček a nezdravý životní styl stojí často za metabolickým syndromem a inzulinovou rezistencí v mozku, kdy mozkové buňky nejsou schopny využívat pro svůj chod cukr s pomocí inzulínu. Při inzulinové rezistenci pak vzniká v ústředním orgánu toxické prostředí, ve kterém mozkové buňky odumírají. To následně vede k vyšší pravděpodobnosti rozvoje Alzheimerovy choroby, protože dochází k velkému hromadění škodlivých bílkovin. Tomuto jevu lze zabránit především vyváženým jídelníčkem a dostatkem pohybu.
Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: Ncbi.nlm.nih.gov
