Sarkomy, tedy rakoviny v kostech a měkkých tkáních, jsou velmi vzácné. Kromě kostí a měkkých tkání se mohou objevit také v tuku, svalech, krevních cévách, nervech, hlubokých kožních tkáních a vazivové tkáni. Kostní sarkom je častější u dětí, zatímco sarkom měkkých tkání se častěji objevuje u dospělých.
Příznaky
Rané příznaky sarkomu mohou vypadat jako nebolestivá bulka nebo otok. Některé typy sarkomu nemusí způsobit vůbec žádné příznaky, dokud nepostoupí do pokročilejší fáze onemocnění a nezačnou tlačit na blízké nervy, orgány nebo svaly. Tento tlak může způsobit bolest, pocit plnosti nebo potíže s dýcháním. Mezi nejčastější příznaky kostních sarkomů patří:
- Bolest a otok paží, nohou, pánve nebo zad
- Omezený pohyb kloubů
- Horečky bez zjevného důvodu
- Zlomenina kosti bez příčiny
Shutterstock
Léčba
Sarkomy se léčí klasickými postupy při léčbě většiny druhů rakoviny. Kombinuje se chemoterapie, radioterapie a chirurgie. Volba konkrétní kombinace záleží na typu sarkomu, jeho polohy, stupně a velikosti. Důležité je také věk pacienta a zde je rakovina nová nebo se vrátila v rámci recidivy. Nelze obecně říci, jak přesně bude léčba vypadat, protože záleží na konkrétním pacientovi.
Kdo je nejvíce ohrožen?
Většina sarkomů bohužel nemá známou příčinu. To ale neznamená, že neexistují rizikové faktory, které mohou zvýšit riziko vzniku sarkomu v těle. Mezi nejběžnější rizikové faktory patří radioterapeutická anamnéza. To se týká pacientů, kteří již v minulosti podstoupili radioterapii u jiného (i stejného) typu rakoviny.
Shutterstock
Genetické poruchy
Rizikem jsou také genetické poruchy jako je Von Recklinghausenova choroba, Gardnerův syndrom, Wernerův syndrom, tuberkulóza, syndrom bazaliomu, syndrom obojživelníků a další podobné nemoci. Riziko ovšem může přijít i z externího zdroje, a to z chemikálií. Pokud pracujete s monomerem vinylchloridu, dioxinu nebo arsenu, může to zvýšit riziko vzniku sarkomu.
Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: Hopkinsmedicine.org
