Lidé, kteří chodí pomalu, stárnou rychleji. To je výsledek, který ukázala nedávná studie vědců z novozélandské unverzity v Duke. Tento fakt se netýká pouze starší populace, ale je platný i u mladých lidí a dokonce i u dětí. Na základě rychlosti jejich pohybu je pak možné vcelku přesně předpovědět, jak vysokého věku se dožijí. Má to co do činění s objemem a aktivitou mozku a jeho šedé kůry.
Pomalu se pohybující lidé mají celkově horší stav organismu
Studie pod vedením vědkyně Lynn Rasmussen z katedry psychologie a neurálních věd na Duke University na Novém Zélandu odhalila přelomové zjištění. Během této studie tým vědců pod jejím vedením zkoumal 904 lidí, kteří byli pozorování od dubna 2017, kdy jim bylo právě 45 let až doposud a ukázalo se, že ti, kteří se pohybovali pomaleji, rychleji stárli. A to tak, že jejich plíce, zuby i imunitní systém byly v mnohem horším stavu, než v případě lidí, kteří chodili rychlejším tempem.
Lynn Rasmussen se svým výzkumem navazovala na předcházející výzkum z doby 70. a 80. let 20. století, kdy autor předcházející studie, Terry Moffitt, podrobil řadě neurologických testů malé děti s cílem predikovat jejich budoucí rychlost chůze a délku jejich života. Díky novému výzkumu jeho studie dostala reálné obrysy. Ukázalo se totiž, že Moffittovy předpoklady se zakládaly na pravdě a už tehdy byl u malých dětí schopen realisticky předpovědět délku jejich dožití – a také rychlost jejich chůze.
Svižnější lidé mají „mladší“ mozek
Účastníci nového výzkumu doktorky Rasmussenové podstoupili vyšetření mozku magnetickou rezonancí, během níž se zjistilo, že lidé, u nichž byla pozorována nižší rychlost pohybu, měli průměrně nižší objem mozku a nižší průměrnou tloušťku šedé kůry mozkové. Naopak se u nich vyskytovalo větší množství bílé hmoty, která nabývá na převaze s věkem. Stručně řečeno, mozek pomaleji se pohybujících lidí vypadal mnohem starší než u jejich rychle se pohybujících vrstevníků.
„Je škoda, že jsme neměli možnost změřit rychlost chůze a provést magnetickou rezonanci těchto účastníků během jejich dětství,“ lituje Rasmussen. Na základě předchozího výzkumu totiž předpokládá ten výsledek, že ačkoliv životní styl a další vnější faktory hrají velkou roli, už v dětství je možné předpovědět, kdo se dožije vyššího věku.
Obrázky: Freepik