Jistě jste si tohoto zvyku také všimli. Sportovci vystoupají na stupně vítězů a poté, co jim zavěsí slavnostně zlatou medaili na krk, oni do ní kousnou. Takové snímky pak obletí celý svět. Proč ale mají sportovci ve zvyku kousat do svých medailí? Jedná se o dřívější tradici kontroly kovu pomocí zubního stisku nebo jen marketingově zajímavou propagaci a snímky, které dobře vypadají na sociálních médiích?
Pravá nebo falešná?
Testování zlata pomocí zubů je známé z momentek v historických hrách, kdy Harpagon zkouší, zda je zlato pravé nebo falešné nebo z pohádek, kde se zkouší zlato pevným zubním stiskem při nálezu pokladu. Proč ale koušou do svých medailí vítězové náročných sportovních disciplín na olympijských hrách? V dřívějších dobách mělo zkoušení zlata pomocí zubů svůj důvod, zlato je měkčí než ostatní kovy, při zakousnutí do zlata tak v kovu zůstal zubní otisk. V tom případě bylo zřejmé, že se jedná o zlato a nejedná se o záměnu s bronzem nebo jiným nažloutlým kovem.
kovop58 / Shutterstock
Tradice a marketing
V dnešní době je kousání do medailí navázání na tradici, kdy fotografové zvěčňovali tímto způsobem vítěze. Dnes se jedná o vtipné nebo marketingové zajímavé snímky, které se dobře vyjímají v online prostoru. Ve skutečnosti totiž nelze tímto způsobem pravost medaile vyzkoušet, zlatou olympijskou medailí tvoří z 92,4 % stříbro, celkový objem zlata je pouhých 6 gramů.
Letošní medaile jsou ze starých spotřebičů
Olympijské medaile musí splňovat řadu podmínek ohledně velikosti, tloušťky nebo vyobrazení řecké bohyně Niké. Přesto jsou medaile z letošních tokijských olympijských her ojedinělé, protože jsou vyrobené z recyklovaných kovů ze starých spotřebičů a elektroniky. Na medaile byly použité kovy ze 79 000 tun různých elektrozařízení. Jediná medaile, která je vyrobená z ryzího kovu, je stříbrná. Zlatá je ze stříbra a zlata, bronzová naopak z červené mosazi a zinku.
Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: Tipsenweetjes.nl
