Poruchy nervových funkcí čekají podle statistik každého třináctého člověka, který přesáhne pětašedesáté narozeniny. Zprvu se projevuje nenápadně. Člověk začne mít potíže s vykonáváním běžných činností, začne mírně zapomínat nové informace. S postupem času se rozvine rozsáhlejší poškození, které v extrémních případech vyústí až v neschopnost vykonávat jakékoliv běžné činnosti a s tím spojenou totální závislost na pomoci svého okolí. Jaký je ale mezi různými zažitými názvy neurologických poruch vlastně rozdíl?

Zmatek, ztráta paměti i osobnosti

Na celém světě žije kolem padesáti milionů lidí, jimž byla diagnostikována porucha nervového systému, které se obecně říká demence. To je stav průběžného zhoršování různých neurologických funkcí mozku, jako je paměť, myšlení, schopnost mluvit, plánovat a dokonce existovat jako vyhraněná osobnost.

Lidé, kteří touto chorobou trpí, mívají potíže vybavit si z paměti nedávné události, nejsou schopni přemýšlet a hledat souvislosti mezi věcmi a nedokážou ani plánovat.
A to do té míry, že ztratí schopnost vykonávat běžné úkony, jako je úklid nebo vaření, které pro ně dříve bývaly samozřejmostí. Jsou totiž zmatení a nedokážou poskládat sled úkonů tak, aby danou činnost úspěšně vykonali. V pozdější fázi lidé trpící demencí nejsou schopni rozeznávat známé lidi, věci a místa a v krajních případech se jim úplně mění a rozpadá osobnost.

Degenerace má více příčin, například Alzheimera

Degradační proces nervové soustavy přichází z několika různých příčin, z nichž nejčastější je Alzheimerova choroba, která může za 50 až 60 procent všech případů demence u starších lidí. Přestože se jedná o příčinu nejčastější, neznamená to ani zdaleka, že je jediná. Existují také další stavy, které se podílejí na rozpadu nervové soustavy. Jsou to třeba časté infarkty či mozkové mrtvice, které způsobují poškození mozkových tkání a způsobují zmatení a dezorientaci. Může v tom být také Parkinsonova nemoc, Creutzfeld – Jacobova nemoc a ještě mnoho dalších.

Obrázky: Pxhere