Paralelní parkování patří mezi ty vůbec nejtěžší disciplíny při řízení automobilu. Velká většina řidičů má s jeho technikou minimálně nějakou dobu problém. Přitom při znalosti správného principu není možné udělat chybu. Zdá se tedy, že v tomto ohledu jasně selhávají autoškoly, jejichž lektoři nejsou schopni srozumitelně žákům vysvětlit, o co v paralelním parkování kráčí. V mnoha případech se pak v českých osnovách výuky řízení vozu podélné parkování nevyskytuje vůbec. Rozhodli jsme se tedy jejich chybu napravit a vysvětlíme vám princip podélného parkování vozu tak, že už při něm nikdy neuděláte chybu.

Tři prosté kroky k úspěchu

Jestliže jste, jako velká většina absolventů českých autoškol, podélným parkováním nepolíbení, možná se zprvu párkrát pokusíte na pozici vedle chodníku zajet po předu. Velice brzy však zjistíte, že to zkrátka nejde a začnete přemýšlet nad tím, jak to ti ostřílení matadoři silnic vlastně dokážou. Ve skutečnosti je základem paralelního parkování umět couvat. A co si budeme nalhávat, i tento pohyb vozu bývá v autoškole značně přehlíženým aspektem. Zdá se, že se lektoři zkrátka odmítají zabývat čímkoliv komplikovanějším, než je technika řazení.

Technika paralelního, čili podélného parkování tkví ve třech základních bodech:

1. Výchozí pozice

2. Zatočení

3. Dorovnání

Výchozí pozice

Výchozí postavení při podélném parkování není libovolné. Jak už jsme si řekli, a mnozí i na vlastní kůži zjistili, parkování po předu není cesta. Výchozí pozice je tedy taková, že před započetím samotného parkovacího manévru se postavíte přesně vedle vozu, které stojí PŘED místem, na které chcete zajet. To znamená, že do cílové pozice budete couvat. Před zařazením zpátečky se ujistěte, že vaše zrcátko se nachází pár centimetrů od zrcátka vašeho budoucího souseda vpředu.

Zatočení

Zatočte svůj volant maximálně vpravo a začněte couvat, dokud v zrcátku neuvidíte poznávací značky vozu stojícího za vámi. V tu chvíli srovnejte volant a couvejte až do chvíle, kdy se bezpečně minou váš pravý přední roh s levým zadním rohem před vámi stojícího vozu. V tu chvíli začněte dorovnávat vozidlo souběžně s obrubníkem chodníku.

Dorovnání

Pak už jen dorovnejte svůj vůz tak, aby stál co nejblíže obrubníku a popojeďte tak, abyste před sebou i za sebou nechali dost místa na to, abyste (vy i před a za vámi stojící vozy) mohli vyjet.

Obrázky: Freepik