V posledních týdnech se hodně diskutuje o vakcíně AstraZeneca. Je to jedna z několika dostupných vakcín proti nemoci covid-19. Touto vakcínou se nyní očkují lidé po celém světě. Bohužel se začínají objevovat první zprávy, které spojují aplikaci vakcíny s nečekanými a vážnými zdravotními následky. Jak je to ale doopravdy? Je třeba se bát? Měla by být tato vakcína zakázaná?
Krevní sraženiny
7. dubna učinila Evropská agentura pro léčivé přípravky své dosud definitivní prohlášení a oznámila, že krevní sraženiny by měly být klasifikovány jako velmi vzácný vedlejší účinek vakcíny. Následně byl publikován výzkum britských vědců, který potvrdil, že vznik sraženin je po aplikaci vakcíny skutečně vzácným jevem, ale vzhledem k velkému riziku, které pro organismus představují, je toto zjištění velmi znepokojující.
Freepik
Jak se liší od vakcín Moderna a Pfizer
Vakcína AstraZeneca byla vyvinutá ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a je čtvrtou vakcínou proti nemoci COVID-19, která vstoupila na trh.
První dvě vakcíny, které získaly schválení, byly od společností Pfizer-BioNTech a Moderna. Ty využívají genetický materiál zvaný RNA k doručení informace, která má za cíl vyvolat produkci protilátek, které zabrání rozvoji nemoci. Vedlejšími účinky vakcín Moderna a Pfizer-BioNTech byly do značné míry očekávané – bolavé rameno a mírné příznaky podobné chřipce. Někteří lidé měli mírné alergické reakce, ale všichni se rychle uzdravili.
Vakcína je účinná
Zkušební výsledky zveřejněné na konci března zjistily, že vakcína AstraZeneca byla ze 76 % účinná při prevenci symptomatického onemocnění COVID-19. Nikdo z testovaných neonemocněl závažnou formou nemoci a ani nemusel být hospitalizovaný. To jsou výsledky velmi podobné vakcíně Johnson & Johnson, která měla ve Spojených státech celkovou účinnost 74,4 procenta a zabránila hospitalizacím a úmrtím. Vakcíny Pfizer a Moderna byly při prevenci ještě účinnější – mohou se pochlubit účinností až 90 %.
Freepik
Bezpečnostní problémy
U malého počtu lidí se po aplikaci AstraZeneca vyvinuly vzácné krevní sraženiny. Přesné číslo takových případů bohužel není k dispozici. Jedna ze studií například uvádí, že se jednalo o celkem pět případů ze 130 000 očkování. Nelze však mezi pacienty vypozorovat jasnou souvislost, která by odhalila onen rizikový faktor, který může vést ke vzniku těchto potíží. Většina případů byly ženy mladší 60 let a k reakci došlo do dvou týdnů od podání vakcíny. Někteří lidé dokonce v důsledku závažných zdravotních komplikací zemřeli.
Krevní sraženiny byly nalezeny v cévách v mozku nebo v břiše
Někdy byla sraženina také doprovázena krvácením; jindy to tak nebylo. Jedna teorie spočívá v tom, že protilátky vyvolané vakcínou se váží na krevní destičky a vytvářejí nebezpečné shluky. I když souvislost mezi sraženinami a vakcínou není přesvědčivá, stále je nezbytné situaci velmi pečlivě monitorovat a vyhodnocovat. Poslední zprávy ale naznačují, že spojitost s vakcínou nejspíš bude – je ale potřeba správně vyhodnotit riziko a podle toho zvážit další aplikaci vakcíny – například ohroženějším skupinám.
Freepik
Přínos vs. riziko
Abychom tento virus skutečně zkrotili, potřebujeme očkovat většinu z více než 7,7 miliardy lidí na světě. AstraZeneca je již schválena ve více než 70 zemích a je široce dostupná, což představuje obrovskou výhodu ve snaze o naočkování co největšího množství lidí. Pro některé populace, u nichž je nižší riziko vzniku krevních sraženin z vakcíny, by vakcína AstraZeneca mohla být bezpečnou volbou – mnohem bezpečnější než čekání na jiné možnosti očkovacích látek.
Máte na výběr
Ve většině států si můžete vybrat, kterou vakcínou budete očkováni. Odborníci ale stále doporučují, že by měl každý člověk přijmout jakoukoliv vakcínu, která je mu nabídnuta, protože riziko je stále zcela minimální. Tato rizika a možné následky se mohou lišit v závislosti na tom, jaké další vakcíny budou k dispozici.
Úvodní obrázek: Freepik, Zdroj: Thehealthy.com
