Vědci z Německa a USA odhalili přítomnost v proteinu, který zanechávají odumřelé nervové buňky. Díky tomu jsou schopni detekovat nástup neurodegenerativní Alzheimerovy nemoci, která je nejčastější příčinou demence u lidí starších 65 let. Tuto chorobu dokážou díky krevnímu testu odhalit až 16 let dopředu. To představuje ohromnou výhodu a otevírá to široký časový rámec pro hledání možného řešení pro zastavení degenerativních procesů.

Předpověď nemoci až šestnáct let dopředu

Spolupracující výzkumníci předvídají, že v budoucnu budou schopní detekovat s pomocí prostého krevního testu téměř všechny druhy mozkového poškození, a to nejen v důsledku Alzheimerovy nemoci, ale také dalších degenerativních procesů, jako je roztroušená skleróza či dokonce mozková mrtvice. To bude představovat pro lékaře a zejména pro jejich pacienty ohromnou strategickou výhodu a dostatečně široký časový limit pro vyvinutí způsobu, jak tento proces úpadku zastavit a předejít jeho závažným důsledkům.

Princip krevního testu, který Němci s Američany ve spolupráci vyvinuli, je detekce proteinu, který je stavebním blokem vnitřní kostry neuronů. Když neurony odumřou, jejich struktura se rozkládá a tento protein prosakuje do mozkomíšního moku a odtud do krevního řečiště, kde jej lze snadno naměřit jako biomarker.

Pakliže hladina tohoto proteinu v krvi pacienta bude příliš vysoká, je to znamení toxického působení v mozku a nadměrného odumírání mozkových buněk, které bude mít potenciálně fatální důsledky ve více či méně vzdálené budoucnosti. Tyto výsledky je pak možné detekovat i zhruba 16 let předtím, než se nemoc projeví navenek specifickými příznaky, jako je ztráta paměti a další.

Namísto toxického proteinu detekují smrt

Už několik desítek let se různé vědecké týmy snaží v krvi detekovat beta-amyloidový protein, který je toxický pro mozek a způsobuje degenerativní procesy. Právě vědci z německého Centra pro neurodegenerativní nemoci v Tübingenu ve spolupráci s lidmi z lékařské fakulty univerzity v St. Louis pod vedením profesora Matthiase Jokera zvolili přístup jiný a namísto tohoto proteinu se zaměřili na hledání právě pozůstatků rozložených nervových buněk.

„Jinými slovy, hledáme smrt neuronů,“ vysvětlil Dr. Joker s tím, že čím více buněk v mozku v důsledku Alzheimerovy choroby zemře, tím vyšší hladina jejich zbytkového proteinu v krvi je. Jediným problémem je, že detekce tohoto proteinu nedokáže specifikovat, v důsledku kterého typu onemocnění neurony umírají. Na vině tak nemusí být jenom Alzheimer, ale také Lewyho demence, Huntingtonova nemoc, roztroušená skleróza či prosté poranění hlavy.

Obrázky: Pixabay