Na celém světě už se podařilo vyvinout několik různých vakcín proti onemocnění SARS-CoV-2. Dvě z nejrozšířenějších, vakcíny společností Pfizer a BioNTech a Moderna, které používají technologii mRNA a pomáhají imunitnímu systému vytvořit si protilátky proti onemocnění covid-19, používají k plnému účinku dvě dávky vakcíny. Až po podání druhé dávky je přitom účinek dostatečně silný. Podívejme se teď na bližší informace o imunitě po vakcinaci.

Jak vakcíny fungují?

Obě vakcíny fungují na principu vystavení imunitního systému člověka části nového koronaviru zvaného spike protein. Ten se nachází na povrchu viru a slouží k tomu, aby mohl snáz vstoupit do organismu. Protože imunitní systém si po prodělání nemoci udržuje v paměti informace o viru, může využít vakcínu k tomu, aby si uchoval informace o spike proteinu. Když je potom člověk viru vystavený, použije imunitní systém informaci k tomu, aby vir zlikvidoval.

Za jakou dobu po očkování je člověk imunní?

Imunita nicméně nenastupuje ihned po prodělání očkování. Obvykle trvá dva týdny, než si ji tělo vytvoří. I proto můžete v tomto mezidobí onemocnět i v případě, že jste očkovaní. A jaká je pak účinnost vakcín? Vakcína společností Pfizer a BioNTech během klinických testů zjistila efektivitu už týden po podání druhé dávky. V tomto bodě byla vakcína účinná na 95 %. Vakcína společnosti Moderna má podobné výsledky s tím rozdílem, že zkoumala účinnost až po dvou týdnech. Dosahovala 94,1 %.

Co se týče vakcíny of Pfizer a BioNTech, je nutné mezi dávkami udržet třítýdenní pauzu. U Moderny je tato pauza prodloužená na čtyři týdny. Během prvotních testů se zjistilo, že obě vakcíny vykazovaly určitou účinnost a odpověď imunitního systému už po podání první dávky. Nebyla ale dostatečně silná. Zjednodušeně, první dávka začne budovat imunitu, zatímco druhá dávka ji dokončí a zesílí.

Je člověk imunní už po první dávce?

Některé vakcíny se ovšem podávají jen v jedné dávce. Jde například o vakcínu vyvinutou společností Johnson & Johnson. Tato vakcína využívá rozdílnou technologii než předchozí dvě zmíněné. Namísto mRNA totiž využívá dvojitou spirálu DNA. Americká organizace FDA, která má na starost schvalování jídla a léků, po prozkoumání všech dat o bezpečnosti a efektivitě schválila tuto vakcínu pro nouzové použití.

Pokud se podíváme na očkování Pfizer a BioNTech, po první dávce je její účinnost 52 %. Je ale možné, že je ještě o něco vyšší. Jiná studie totiž uvádí, že po patnácti dnech odborníci zjistili účinnost 89 až 91 %. Důkazem by mohlo být i to, že v Indii během masivní očkovací kampaně výrazně klesl počet nakažených po podání první dávky této vakcíny většímu množství obyvatel.

 Vakcína od Moderny má podle výsledků studie po první dávce účinnost 50,8 % a po čtrnácti dnech dokonce 92,1 %. Podle současného doporučení by očkování druhou dávkou mělo probíhat co nejblíže stanoveným termínům. Někdy to ale není dost dobře možné – mohou se zpozdit dodávky vakcíny vlivem počasí nebo jiných nepředvídatelných okolností, případně se člověk nemůže na druhou vakcinaci z různých důvodů včas dostavit. Naštěstí by zpoždění druhé dávky nemělo mít vliv na její účinnost. Uplynulá doba mezi dávkami by ale neměla překročit šest týdnů.

Může se druhá dávka zpozdit?

Pro účinnost výrazně zpožděné druhé dávky zatím neexistují relevantní studie. Přitom se o takovém postupu vedou živé diskuze. Někteří lidé si od toho slibují, že se jim oddálením druhé dávky podaří naočkovat alespoň první dávkou daleko víc lidí a tím pádem u nich alespoň částečně vybudovat imunitu. Protože ale neexistují výzkumy, které by to dokazovaly, je také možné, že by výsledek byl ještě horší, jelikož po podání opožděné druhé dávky by účinnost nedosahovala potřebných procent.

Jak dlouho imunita trvá?

Protože covid-19 je stále relativně nové onemocnění, není známé, jak dlouho po vakcinaci bude člověk imunní. Také se objevují stále nové mutace koronaviru. Ty vzbuzují otázky, zda budou vakcíny stejně účinné i proti těmto variantám onemocnění. Prvotní studie zatím ukazují, že vakcíny společností Pfizer a BioNTech a Moderna mohou být méně účinné proti jihoafrické mutaci, a to až o dvě třetiny. Proti britské mutaci by měly být stejně dobře účinné jako proti původnímu koronaviru.

Proč je nutné dodržovat opatření i po vakcinaci?

I po tom, co byl člověk očkovaný oběma dávkami, je třeba dodržovat určitá hygienická opatření. Stále je nutné nosit ochranu dýchacích cest, pokud se člověk pohybuje venku nebo v prostoru s více lidmi z různých domácností a pečlivě si mýt ruce po příchodu z obchodu, venkovních prostor, výstupu z MHD, po kýchnutí nebo použití toalety. Dále je vhodné snažit se udržovat si od ostatních lidí odstup alespoň dva metry. Vyhýbat byste se měli přeplněným nebo špatně větraným prostorám, kde se virus šíří rychleji.

Všechna tato opatření jsou nezbytná proto, že studie stále neprokázaly, zda očkovaný člověk může být i nadále přenašečem nemoci. V kladném případě by mohli nakazit ty, kteří ještě očkovaní nebyli, aniž by se u nich samotných projevovaly příznaky nemoci, mezi které patří ztráta chuti a čichu, dušnost, kašel nebo vysoká horečka. I očkovaní lidé navíc mohou koronavirem onemocnět, vakcína by je měla pouze chránit před vážným průběhem onemocnění a nutnosti plicní ventilace.

Bude nutné očkování opakovat?

Obecně se má za to, že proočkovanost dostatečného počtu obyvatel povede k úplné eliminaci koronaviru. Protože ale zatím není jisté, zda je imunita pouze dočasná nebo trvalá, je možné, že bude nutné očkování po nějaké době opakovat. V současnosti se nejvíce mluví o horizontu jednoho roku až dvou let. Všechny tyto domněnky ale mohou potvrdit nebo vyvrátit až dlouhodobé studie, které provádějí specializovaní odborníci.

Úvodní obrázek: Freepik, Zdroj: Healthline.com