Pandemie koronaviru stále ovlivňuje naše každodenní životy a mnoho z nás se viru oprávněně obává. Tyto obavy často zvětšuje i skutečnost, že se stále z hlediska vědy jedná o virus nový, o kterém toho příliš mnoho zatím nevíme. Jednu z obav tak představuje například to, jak se bude koronavirus časem měnit neboli mutovat.

Proč viry mutují?

Mutace virů je z vědeckého hlediska přirozeným jevem, ke kterému dochází v důsledku toho, že jak se virus šíří, dochází při jeho replikaci k určitým chybám v kopii jeho genomu. Tyto chyby mohou mít větší či menší vliv na následné chování viru. Mutace virů známe z příkladu viru chřipky, kdy vzhledem k mutacím, je nutné každoroční přeočkování, neboť očkování z loňského roku by proti novým mutacím viru nemuselo být účinné. Pokud jde o mutace obecně, většina lidí je považuje na nebezpečné a negativní. Pravdou ovšem je, že ne všechny mutace dělají viry odolnějšími a nebezpečnějšími, přibližně stejný počet mutací má účinek přesně opačný, tedy pro lidstvo příznivý, neboť vede k oslabení viru.

Mutace virů a jejich vliv na vakcíny

Vědci se již mutacemi koronaviru samozřejmě zabývají a nedávno například zveřejnili zajímavou informaci o tom, že virus covid-19 mutuje dvakrát rychleji než virus chřipky, ale například čtyřikrát pomaleji než virus HIV. Na základě mezinárodní spolupráce vědci z jednotlivých zemí zkoumají genomy koronaviru a tyto informace později sdílejí v databázi jménem GISAID. I když z databáze jasně vyplývá, že koronavirus mutuje, zatím mají všechny jeho mutace na člověka a jeho zdraví poměrně stejné účinky. Nicméně mutace virů ovlivňují nejen to, jak virus na svého hostitele působí, ale souvisí také s tím, do jaké míry je či není virus nakažlivý. Sledování mutací viru je rovněž velmi důležité i z hlediska vývoje vakcíny proti koronaviru, neboť pokud by došlo k výrazné mutaci, která by změnila antigenicitu viru, vyvinutá vakcína by nemusela na vir působit.

Obrázky: Freepik