Na základě rozhodnutí Světové zdravotnické organizace bude „herní porucha“ formálně přidána do 11. vydání diagnostické příručky, čímž bude legimitizována jako skutečné onemocnění. Tím se veškeré obavy všech rodičů, kteří pozorují své malé ratolesti hodiny a hodiny s nepřítomným výrazem před obrazovkami, potvrdí. Ovšem tento krok ještě neznamená, že své děti musíte posílat na odvykací kůru. Raději si tento problém blíže představíme.

Proč by se mělo jednat o poruchu?

Nejprve se podíváme, proč má hraní her tu čest být zařazeno mezi poruchy, závislosti a jiná onemocnění obsažená v diagnostické příručce Světové zdravotnické organizace. Tvůrci videoher jsou odhodláni zvyšovat návykové vlastnosti her pomocí algoritmů, které se zaměřují na lidské slabosti s cílem udržet si svůj trh. Jednoduše řečeno, hry jsou vytvořené tak, aby vás udržovaly závislé stejným způsobem jako droga. Jak? Pokud si daná osoba po dobu minimálně 12 měsíců vybírá hraní her před jinými činnostmi a kvůli tomu se mění její chování, nastává problém v mezilidských vztazích, zhoršuje se fyzické zdraví a vyskytují se problémy v profesním životě, můžeme se bavit o stejné závislosti, jakou představuje i ta drogová.

Proč bychom hraní her ještě neměli nazývat poruchou?

Podle jiných lékařů a vědců bychom se měli několikrát zamyslet, než označíme hraní her za poruchu. Jinými slovy, lidé, posedlí hraním her, mohou být přirovnáni k lidem, kteří jsou posedlí například svou prací. Ve skutečnosti se přesně neví, co přesně dělá videohry tak návykovými, z toho důvodu sama Světová zdravotnická organizace váhá, kdy ji oficiálně nazvat závislostí.

Není pochyb o tom, že časté hraní videoher vykazuje problematické chování a podporuje „závislost“ na online světě, ovšem stačí to k tomu, aby se z něho stal lékařský problém?

K čemu se přikláníte vy? Podělte se s námi o vaše názory v komentářích a neváhejte článek sdílet mezi svými přáteli a rodinou.

Zdroj: womenworking.com