Lidské tělo skrývá pod kůží řadu různých orgánů, jež se vyznačují velmi rozmanitým zbarvením. To také může specifikovat, zda je orgán zdravý, nebo se v něm rozvíjí nějaké onemocnění. Obdobným způsobem lze také usuzovat na celkové zdraví kardiovaskulárního systému, a to podle aktuální barvy krve. Ta může mít různé odstíny červené od velmi tmavé až po světlou, podle toho, jaké látky se v ní nacházejí.
Čím je krev tvořena
Lidská (ale i zvířecí) krev se skládá z řady různých látek, jelikož se jedná v podstatě o hlavní transportní tekutinu těla, jejímž účelem je distribuce živin a kyslíku do všech jeho částí. Základní stavebními prvky krve jsou červené a bílé krvinky, dále pak krevní destičky. Každý z těchto elementů má specifickou funkci a také zbarvení. Hlavní součástí tekutiny je tzv. krevní plasma, nesoucí veškeré složky krve cévním systémem.
Pixabay
Červená barva krve
Typickou červenou barvu krvi propůjčují právě červené krvinky. Ty obsahují velké množství železa v podobě hemoglobinu, jehož funkcí je transport kyslíku do jednotlivých orgánů. Navázání kyslíku je realizováno právě na železo obsažené v hemoglobinu. Barva krve je pak ovlivněna také tím, zda právě nese kyslík, nebo se vrací jako neokysličená z orgánů. To je také důvod, proč jsou tepny červené (vedou okysličenou krev ze srdce) a žíly se jeví jako modré. Čím menší obsah kyslíku krev má, tím je vizuálně tmavší – lidé se zhoršenou funkcí okysličování krve tak mívají mnohem tmavší odstín. Také tlak krve v tepnách a žílách je různý a pokud se říznete velmi hluboko, pravděpodobně se vám nepodaří krvácení zastavit. Jedná o krvácení tepenné.
K čemu slouží bílé krvinky a krevní destičky
Prostřednictvím bílých krvinek se tělo brání patogenům, které proniknou do krve. Jejich hlavní funkcí je vyvolání imunitní reakce, na barvu krve ovšem nemají žádný vliv. Stejně tak krevní destičky, jejichž úkolem je zacelovat poškození cévních stěn a podporovat srážlivost krve.
Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: Thehealthy.com
