Australané Bill Stewart a Beryl Johnson osiřeli během druhé světové války poté, co byl jejich otec Frank Stewart zabit v červnu 1942 na palubě SS Iron Crown, kterou potopila japonská ponorka asi 100 kilometrů od pobřeží Victorie. Protože matka dětí zemřela již před lety, skončili sourozenci v dětském domově. Bill nakonec skončil v chlapeckém domě a Beryl byla adoptována. Znovu se shledali po dlouhých 80 letech.
Muž stále vzpomíná na moment loučení
„Byl to skutečný šok. Už jsem neměl matku ani otce. V té době mi bylo 11,“ vzpomínal Bill. Protože se v té době věřilo, že sirotci by měli začínat s čistým štítem, nemohli se sourozenci o sobě v příštích letech nic dozvědět. Bill, 91 let, se stále zlobí, když vzpomíná na okamžiky loučení. „Objali jsme se a plakali. Řekli mi, abych odešel z místnosti, a už jsem Beryl nikdy neviděl,“ řekl.
Shutterstock
Nikdy na sebe nezapomněli
Beryl zůstala v Adelaide a Bill začal nový život v Sydney. Na sestru ale nikdy nezapomněl. „Oba jsme hledali toho druhého, ale pomoc ze sirotčince jsme nedostali. Každý rok jsem se vracel do Adelaide pátrat po Beryl,“ vypráví Bill. S podobnými problémy se potýkala i jeho mladší sestra. „Snažila jsem se o to roky, ale nedostala jsem žádné informace o tom, kde se Bill nachází. Vzdala jsem to a myslela jsem si, že je možná mrtvý, ale někde hluboko uvnitř jsem v něj vždycky věřila. Věděla jsem, že se jednoho dne najdeme,“ uvedla Beryl.
Sourozenci se konečně dočkali setkání
V dubnu 2019 se sourozenci konečně mohli znovu setkat. V té době nalezlo výzkumné plavidlo vrak Železné koruny SS a byla uspořádána vzpomínková akce pro potomky obětí. Billovi se tak podařilo kontaktovat vzdálenou příbuznou Kylie Watson, která se zúčastnila pietního aktu a která se mimochodem také podílela na pátrání po pohřešovaných členech rodiny. Okamžitě Bill začal Beryl znovu hledat, dokonce si prohlížel staré novinové články, aby ji vystopoval. Vzhledem k podezření, že Beryl stále žije v Adelaide, byly v místních novinách umístěny inzeráty, které žádaly každého, kdo ji znal, aby se přihlásil. Tentokrát výzkum přinesl výsledky.
„Můj vnuk mi řekl, že má skvělé zprávy o Beryl, že je naživu a zavolá mi za 10 minut,“ vzpomínal Bill. Beryl se také s dojetím ohlíží na vzájemné setkání. „Plakala jsem, když jsem slyšela, že Bill žije. Bylo neuvěřitelné slyšet jeho hlas, o kterém jsem si myslela, že už ho nikdy neuslyším. Teď se mi vrátil život, který byl předtím plný touhy a naděje,“ vzpomínala Beryl. „Objali jsme se a nedokázali se pustit. Moc ho miluji a je pro mě skutečný zázrak, že jsme se po téměř 80 letech našli.“
Úvodní obrázek: S vědomím Bill Stewart a Beryl Johnson, Zdroj: Stuff.co
