Smrt je něco, na co nikdo z nás nechce ani pomyslet, ale kdybyste věděli, že váš čas brzy přijde, jaké by bylo vaše poslední přání? Možná byste toužili navštívit nějaké místo na světě, které jste si vždy přáli vidět na vlastní oči nebo se setkat s konkrétním osobou a rozloučit se. Nebo byste si přáli vidět svého domácího mazlíčka a naposledy se s ním pomazlit. Lidé, kteří doma vlastní nějaké zvíře, moc dobře vědí, jak silné vazby mezi těmito tvory a lidmi mohou vzniknout, ale bohužel spousta nemocnic neumožňuje jejich návštěvu uvnitř budovy, což znamená, že uskutečnit poslední setkání je komplikované. A proč o tom vůbec mluvíme? Před několika lety totiž jeden muž sdílel svůj hluboký příběh, o který se s vámi dnes chceme podělit!
„Moje žena ležela v nemocnici po velmi invazivní operaci, jejíž výsledky ale bohužel nevypadaly ideálně. Prognóza se nejevila dobře, má žena sice dokázala mluvit, ale nejedla ani nepila. Jediné, na co se spoléhala, byly silné prášky proti bolesti. V jednom vzácném okamžiku, kdy plně vnímala, mě přesvědčila, abych propašoval naši fenku do do jejího pokoje, aby ji mohla „ještě jednou“ vidět. Naše fenka Bella je australský ovčák, vážící zhruba 25 kg, a jak se ukázalo, vejde se do normálního kufru. Když jsme dorazili, „vysvětlil“ jsem jí, že za několik minut rozepnu zip a setká se se svou maminkou. Bylo neuvěřitelné, že za celou domu nevyštěkla ani nekňučela. Když jsem procházel kolem sester, pouze jsem jim vysvětlil, že nesu nějaké věci své ženě.
Když jsme vstoupili do pokoje, má žena spala. Otevřel jsem tedy kufr a Bella okamžitě skočila na postel a opatrně se položila na hruď mé ženy. Dokonce se vyhnula všem kabelům, na které byla má žena připojená. Dívala se naprosto klidně mé ženě do tváře, dokud se sama neprobudila a nezačala sténat bolestí. Bella ji začala okamžitě olizovat a mírně kňučet, jak kdyby věděla, že štěkot nás může prozradit. Moje žena ji objímala téměř celou hodinu. Byli jsme vyrušeni jednou sestrou, která ovšem byla tak dojatá, že slíbila, že nic nepoví. Když má žena opět usnula, vzal jsem Bellu do kufru a odvezl ji zpět domů. Má žena žila ještě několik dní poté a nyní, kdykoli popadnu kufr do ruky, Bella si myslí, že ji jdeme navštívit.”
Každý by měl mít právo na splnění svého posledního přání a v takovém případě by neměla existovat žádná pravidla. Pokud s námi souhlasíte, podělte se o tento smutný, leč krásný příběh se svými blízkými.
Zdroj: en.stories.newsner.com
