Odborníci na spánkové procesy z Jihoaustralské univerzity tvrdí, že kvalita a délka spánku úzce souvisí s duševním zdravím dospívajících. Bylo zjištěno, že mladí lidé potřebují spát daleko delší dobu než dospělí. Procházejí totiž mnoha fyziologickými vývojovými procesy.

Spánek a duševní zdraví dospívajících

Vědci se domnívají, že dospívající lidé by měli spát alespoň osm hodin denně. Ovšem jak takového rozjíveného teenagera přesvědčit, že musí do postele ulehnout skutečně brzy? Je to často velmi složité a nekontrolovatelné. A jaké jsou tedy negativní dopady nedostatečného spánku v dospívání? Pakliže by mladý člověk nespal dostatečně dlouhou dobu, může mít problémy se stresem, úzkostí a dokonce i s depresí. Bude zkrátka náchylnější k duševním problémům.

• 

Problémy spojené s nedostatkem spánku

Pokud mladý člověk spí méně jak šest hodin denně, patří mezi rizikové jedince, kteří mohou takzvaně „sejít z cesty“. A co je tím myšleno? Může více inklinovat k nadužívání alkoholu, řízení vozu pod vlivem anebo v tom nejhorším případě začne brát drogy.

Dospívající jsou ohrožení duševními poruchami

Moderní doba nabízí mnoho zajímavých možností, ovšem také mladým lidem hodně bere. Dospívající totiž tráví u počítače, mobilu anebo tabletu čím dál více času. Ani to nepřispívá k dobrému duševnímu zdraví. A jak to souvisí s nedostatkem spánku? Dle odborníků úzce. Teenageři pobývají u monitoru počítače leckdy i do pozdních večerních hodin, což ovlivňuje produkci melatoninu (spánkového hormonu). Tím jsou ovlivněny spánkové procesy a nástup únavy je mnohem pomalejší. 

• 

Další faktory, které mohou ovlivnit duševní zdraví

Kromě nedostatku spánku významně ovlivňuje duševní zdraví i míra stresu, kterému je mladý člověk vystaven. Zasáhnout nebývale silně tak mohou teenagera například traumatické události typu úmrtí blízkého člověka, vážná nehoda, úraz, únos, znásilnění a podobně. Ovšem stresovat se mohou dospívající i při každodenních činnostech. Zneklidnit je může neúspěch ve škole či v prvním vztahu. Důležité je o tom s nimi mluvit. Rodič by ale neměl na potomka tlačit, co se týká sdělování pocitů. Také je podstatné naučit mladého člověka to, že i neúspěch k životu patří a není třeba se hned vzdávat. Ani kladení vysokých požadavků na dítě ničemu nepomůže, právě naopak. Pěstujte v dospívajících sebedůvěru a cílevědomost, ale všeho s mírou.

Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: Betterhealth