Ještě počátkem letošního roku se zdálo, že největším problémem spojeným s pandemií koronaviru je nápor nemocných ve zdravotnických zařízeních a nedostatek plicních ventilátorů či dalších podobných pomůcek. S odstupem času se ale ukazuje, že koronavirus může mít dlouhodobé vedlejší následky, které jsou podobně nebezpečné jako nemoc sama. Pro tyto dlouhodobé následky se vžil anglický termín long covid.
Zhruba 5 % nakažených
Výzkum long covidu probíhá hlavně ve Velké Británii, kde se tomuto problému začali lékaři a vědci systematicky věnovat jako první. Ze studie King’s College London vyplývá, že závažné dlouhodobé potíže čekají na jednoho z dvaceti pacientů, kteří koronavirus překonali. Podle této studie platí, že long covidem trpí častěji:
- Ženy než muži
- Lidé s nadváhou či obezitou
- Astmatici a silní alergici
- Lidé starší padesáti let
Nikdo není v bezpečí
Studie ale zároveň potvrzuje, že dlouhodobé následky může mít i mladý zdravý muž – sportovec, který jinak netrpí žádnými zdravotními potížemi. Riziko, že se u takového člověka long covid projeví, je sice nesrovnatelně nižší než u obézních astmatiček po padesátce, rozhodně však nelze říci, že neexistuje.
Fyzické i psychické projevy
Ve Velké Británii dokonce už vznikly podpůrné skupiny pro lidi trpící long covidem. Ty se v mnoha ohledech podobají skupinám anonymních alkoholiků. Z příběhů lidí, kteří na takové srazy docházejí, vyplývá, že long covid může mít fyzické i psychické projevy. Ty první jsou většinou lékaři schopni identifikovat a léčit, obvykle jde o poškození plic, srdce, jater či dalších orgánu.
S psychickými projevy je to podstatně horší. Pacienti hlásí, že se cítí unavení a apatičtí, nebo že je bolí hlava, svaly a klouby. Uvedené potíže ale podle lékařských testů nemají žádné fyziologické odůvodnění, a tak proti nim nelze nasadit účinnou medikamentózní léčbu.
Obrázky: Freepik
