V článku publikovaném v prestižním lékařském časopisu Journal of the Royal Society of Medicine doporučuje profesor Alexandre Steiner, aby lékaři přehodnotili přístup k podávání antipyretik, tedy léků snižujících horečku, během raných fází onemocnění koronavirem covid-19. Podle výzkumníka hraje horečka důležitou roli nejen v boji proti infekci samotné, ale také ve vývoji imunitní paměti, která se vytváří po prvním kontaktu imunitního systému s virem.
Různý přístup pro různé pacienty
Některé nejnovější studie ukazují, že užívání antipyretik na počátku infekce může prodloužit délku rekonvalescence a zvýšit riziko dalších komplikací. Postup, který proto Steiner doporučuje, se liší podle věku i zdravotního stavu pacientů a jejich tělesné teploty:
- 37–38 °C: zvýšená teplota je bezpečná prakticky pro všechny pacienty s výjimkou morbidně obézních a velmi starých osob s přidruženými zdravotními osobami
- 38–39 °C: zvýšená teplota je bezpečná pro osoby do 40-45 let věku v celkově dobré fyzické i psychické kondici, u ostatních pacientů je dobré teplotu srážet
- 39 °C a více: teplotu je vhodné srážet u všech pacientů s možnou výjimkou profesionálních sportovců a dalších trénovaných zdravých mladých osob
Imunitní systém vnímá tělesnou teplotu jako důležitý indikátor
Lidské tělo je nesmírně složitý organismus a zdaleka ne všechny jeho procesy jsou již podrobně prozkoumané. Ukazuje se však, že imunitní systém vnímá tělesnou teplotu jako důležitý indikátor. Čím je vyšší, tím agresivněji si náš imunitní systém počíná, a tím více se také snaží o narušiteli tělesné rovnováhy zjistit informací. Právě v této fázi vzniká druhotná imunita.
Umělé snížení tělesné teploty dává imunitnímu systému falešný signál, že se vlastně nic závažného neděje, a jeho reakce tak není přiměřená hrozbě, kterou koronavirus představuje. I jiných onemocnění, na které již existují účinné léky, je snižování tělesné teploty v pořádku, protože imunitní systém podpoří právě medikace.
Obrázky: Freepik
