Elixír mládí je na dosah ruky. Vědci z Kréty identifikovali jistý mozkový protein, který nazvali zkratkou REST a který se podle jejich výzkumu potlačuje proces stárnutí. Princip fungování tohoto proteinu tkví v blokování nadměrné aktivitě mozkových neuronů, které podle výzkumů způsobují předčasnou smrt a před ní také vznik neurodegenerativních chorob.
Lidé bez demence vykazovali nižší aktivitu neuronů
Vědci z univerzity v Harvardu publikovali v časopise Nature zprávu o proteinu nazvaném REST, který má podle výsledků jejich výzkumu zpomalovat proces stárnutí tak, že potlačuje nadměrnou aktivitu mozkových neuronů.
Během své studie vědci z lékařské fakulty v Harvardu zkoumali mozkovou tkáň stovek lidí, kteří zemřeli v rozmezí 60 až 100 let věku. Zkoumali také mozek stoletých zemřelých, u nichž nebylo diagnostikováno žádné degenerativní onemocnění související s věkem, jako je demence. Následné analýzy ukázaly, že mozek lidí nad 85 let vykazoval nižší výskyt genů spojených s neuronální stimulací, k níž dochází při nadměrné aktivitě neuronů v mozku.
Aktivní neurony nás zabíjejí
Vliv této aktivity zkoumali na laboratorních myších, kterým experimentálně zablokovali sekreci tohoto proteinu, což vedlo jednak k vyšší neuronální aktivitě a jednak také k důsledkům, jako byla předčasná smrt, potíže s koncentrací a vznik demence či epilepsie. Naopak posílení tvorby proteinu REST ve zvířecím mozku způsobilo právě opačný výsledek.
Experiment na geneticky modifikovaných zvířatech ukázal, že nadměrná aktivita neuronů vyvolaná blokací proteinu REST vyvolala rychlejší úmrtí a naopak při aktivaci genu zodpovědného za tvorbu tohoto proteinu se myší neurony „uklidnily“ a zvířata tak žila déle.
Na základě těchto zjištění vědci usoudili, že lék, který cílí na tento protein by mohl být klíčem k lidské dlouhověkosti.
„Zajímavým aspektem našich zjištění je skutečnost, že něco tak pomíjivého, jako je aktivita či neaktivita nervových obvodů může mít tolik mnohostranných účinků na fyziologii a dlouhověkost,“ komentoval výsledky studie profesor genetiky na Harvardu, Dr. Bruce Yanker.
Obrázky: Freepik