Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění, které napadá primárně klouby v těle. Způsobuje jejich otoky a výraznou bolestivost. Pokud tato nemoc není adekvátně léčena, může postihnout i kosterní aparát či chrupavky.
O revmatoidní artritidě obecně
K nemoci zvané revmatoidní artritida dochází tehdy, když selže imunitní systém a vlastní buňky napadají klouby v těle. To vede následně k zánětlivému procesu a bolestivosti. Mezi nejčastější příznaky tohoto vážného chronického onemocnění patří např. ztuhlost kloubů, bolest a otoky.
Jaké jsou příčiny vzniku revmatoidní artritidy?
Dosud žádný lékař ani vědec nezjistil, proč vlastně dochází k autoimunitnímu onemocnění zvanému revmatoidní artritida. Někteří odborníci však hovoří o tom, že určitou roli mohou hrát genetické dispozice. Jisté výzkumy vybádaly to, že o poznání vyšší riziko rozvoje této nemoci mají lidé s geny lidského leukocytového antigenu (HLA). Podpořit vývoj nemoci však mohou i jiné faktory, mezi které řadíme:
- Časté expozice virů a bakterií (vyšší nemocnost)
- Vystavení pasivnímu kouření
- Vystavení prašnému prostředí
- Obezitu
- Ženské pohlavní hormony (nemocí častěji trpí ženy)
- Nahromaděný stres
- Konzumaci nezdravých potravin
- Kouření cigaret
- Pozitivní rodinnou anamnézu (někdo se v rodině léčí s revmatoidní artritidou)
Shutterstock
Jak se revmatoidní artritida diagnostikuje?
Nejprve nemocný musí projít základním fyziologickým vyšetřením u svého praktického lékaře. Také se zjišťuje jak osobní tak rodinná anamnéza. Zpravidla se lékař ptá na případnou ranní ztuhlost kloubů či jejich otoky. Dále se standardně provádí krevní laboratorní testy na přítomnost RF neboli revmatoidního faktoru. Kromě jiného se zjišťuje i přítomnost anticitrullinovaných proteinových protilátek (ACPA). V mnoha případech se nevylučují ani zobrazovací metody, tj. rentgen, magnetická rezonance anebo ultrazvuk. Ty pomohou k ucelené diagnostice nemoci.
Jak se revmatoidní artritida zpravidla léčí?
Podle závažnosti revmatoidní artritidy se přistupuje k druhu podávaných medikamentů. Nemoc bohužel není zcela vyléčitelná, léky jsou ale schopné její průběh zastavit či potlačit. Zpravidla odborný lékař z revmatologie předepisuje nemocnému kortikosteroidy a nesteroidní protizánětlivé léky. Dále je nutné brát antirevmatické léky (DMARD), mezi něž patří například metotrexát, sulfasalazin anebo chlorochin. U vážnějších případů onemocnění se přistupuje k biologické léčbě.
Freepik
Nutná je změna životního stylu i jídelníčku
Kromě výše zmíněných medikamentů je důležitá i změna životního stylu. Výhodou bude konzumace doplňků stravy s obsahem rybího oleje, zvýšená pohybová aktivita, cvičení i eliminace. V mnoha případech může pomoci i fyzioterapie vedená odborníkem či komplexní lázeňská léčba (plavání, koupele, teplé zábaly a podobně). Zabrat může i jóga, akupunktura anebo homeopatie.
Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: Everydayhealth.com