Kdo je nejbohatší muž na světě? Je jím Elon Musk nebo Jeff Bezos? Už roky se jeden snaží překonat druhého, ani jeden však nedosahuje jmění nejbohatšího muže všech dob, který žil na přelomu 13. a 14. století v Africe. Jmenoval se Mansá Músa a dnes jen málokdo o tomto jméně slyšel, ale vládce Mali v západní Africe byl natolik bohatý, že na svou pouť do Mekky v roce 1324 se vydal spolu s 60 000 muži. Jeho jmění by dnes mělo hodnotu přes 500 miliard dolarů a hravě by překonal jmění obou zmiňovaných boháčů dohromady. Kdo byl onen muž a jaký byl jeho příběh?
„Král králů“ v Mali
Příběh nejbohatšího člověka všech dob se začíná v roce 1280, kdy se Músa I. narodil v oblasti dnešního Mali. Poté, co se jeho bratr Mansá Abu-Bakr rozhodl vést výpravu přes Atlantský oceán, nastoupil na jeho místo a získal titul Mansá, což by se dalo přeložit jako „císař“ nebo také „král králů“. Pod jeho vládou se království Mali rozprostíralo od břehů Atlantského oceánu až po Niger. Vládl tak území, na kterém se dnes nacházejí státy, jako jsou Senegal, Mauretánie, Gambie, Burkina Faso, Guinea-Bissau nebo Pobřeží slonoviny. Jednalo se o největší říší světa, dodnes jsou pozůstatky jazyka a kultury patrné v celé oblasti.
Shutterstock
Bohatství ze zlata a soli
Odkud pocházelo nezměrné bohatství vládce Mansá Músy? Především z těžby soli a zlata z místního regionu. Podle odborníků polovina všech světových zlatých zásob té doby přináležela tomuto africkému vládci. Neomezený přístup k tomuto cennému kovu navíc umožnil vznik největších obchodních center na jím spravovaném území. Dnešní hodnota jeho majetku by se přibližovala 500 miliardám dolarů, což je více než mají Jeff Bezos i Elon Musk dohromady. Byl neskonale bohatý, což s sebou přinášelo i významnou moc.
Cesta do Mekky
Jak si představit jeho nezměrné bohatství v reálném životě? Udivoval svými cestami, na které brával kohortu mužů i otroků. Při jeho pouti do Mekky v roce 1324 jej doprovázelo 60 000 mužů včetně 12 000 otroků, přičemž každý nesl dvoukilogramové zlaté cihly. Na 80 velbloudů neslo 140 kilogramů zlatého prachu. O celé procesí včetně zvířat, velbloudů a ovcí, se vládce po cestě staral, na cestě rozdával zlato, což s sebou neslo devalvaci místních ekonomik. Podle dobových záznamů také každý pátek nechal vystavět mešitu. Záznamy o jeho spanilé jízdě ve zlatě a hedvábí se dochovaly v mnoha kronikách a zápiscích očitých svědků, mimo jiné se zastavil na návštěvě u Mamluka, Sultána Egyptského, Al-Nasir Muhammada.
Shutterstock
Rozdával zlato a sbíral suvenýry
Z dnešního pohledu byl Mansá Músa nezvykle štědrým filantropem, během cesty totiž rozdával zlato a dárky chudým lidem, a naopak sbíral suvenýry. Právě jeho rozdávačnost měla za následek pozdější ekonomickou krizi v Káhiře, protože místní pokladnici obohatil o množství domorodého zlata a cenností. Káhiru vládce doslova zaplavil zlatem, což později způsobilo snížení jeho hodnoty. Podle odborníků tak v oblasti po jeho návštěvě došlo k ekonomickým ztrátám ve výši 1,5 miliardy dolarů. Za svou filantropii nebyl příliš pochválen, protože podle dobových vládců plýtval zdroji mimo své vlastní impérium. On na to však nehleděl a během cesty získal některá území pod svou vládu.
Mohutná výstavba i rozvoj vzdělanosti
Za vlády Mansá Músy došlo k nashromáždění obrovského bohatství a k vybudování místní univerzity. Podporoval vzdělanost, vznikaly knihovny a vzdělávací instituce. Některé starobylé budovy, jako Sankorská Univerzita nebo mešita a mnohé další, jsou v Timbuktu a okolí Gao k vidění dodnes. Impérium se po smrti „krále králů“ rozpadlo, na trůn nastoupil jeho syn Mansá Manghana, během jehož vlády došlo k odpojení mnoha států od otcovy říše. Legenda ale žila dál, proto ještě v 19. století bylo Timbuktu jako „ztracené zlaté město“ cílem hledačů pokladů.
Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: Brightside.me
