Nedostatek nebo nepravidelnost spánku jsou často spojovány s vyšším rizikem rozvoje Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních poruch. K tomuto zjištění přispěla studie aplikována na myších, jejíž výsledky prokázaly, že absence spánku přispívá k poklesu kognitivních funkcí a nástupu Alzheimerovy choroby.
Vliv spánku na kognitivní funkce
Jak bylo zjištěno ve studii na myších, nedostatek spánku brání buňkám mozkového imunitního systému, nazývaných mikroglie (buňky vyskytující se v nervové tkáni zapojené do imunitních dějů v nervové soustavě), aby správně vyčistily usazeniny amyloidů (bílkovin, jež se ukládají v mezibuněčném prostoru při chorobných stavech) v mozku, což přispívá k poklesu kognitivních funkcí a riziku rozvoje Alzheimerovy choroby.
Ačkoli přesné mechanismy ve hře zůstávají nejasné, vědci se domnívají, že ztráta spánku vede k patologickým změnám, které se kumulují v průběhu života a mohou zvýšit riziko demence v pokročilém věku.
Nové léčebné a preventivní strategie
Lepší pochopení těchto mechanismů by mohlo připravit cestu pro nové léčebné a preventivní strategie. „Bude zapotřebí prospektivní studie (zaměřená na budoucnost) u lidí, aby se zjistilo, zda zlepšení kvality spánku léčbou jeho základních poruch může snížit reaktivitu mikroglií, dlouhodobé riziko ukládání amyloidu a progresi kognitivního poklesu pozorovaného u této nemoci,“ uvedli vědci.
Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: science.org