Když malé koťátko Ariel nepřestávalo plakat, nikdo si nevěděl rady, co s ním. Dokonce ani odborníci ve zvířecím útulku nemohli zastavit jeho pláč i přesto, že zkoumali jeho zdravotní stav, který byl naprosto v pořádku. Co bylo tedy špatně? A jak by se dalo malé nebohé stvoření uklidnit? Možná, že potřebovalo pouze magický dotek dítěte!
Žena jménem Kelli již adoptovala více než 100 opuštěných koťat, takže s vystresovaným zvířetem se nesetkala poprvé. Jakmile slyšela o Ariel, okamžitě vyrazila do útulku, aby zachránila další roztomilé kotě a pomohla jej vychovat. Vzala s sebou také svého 10letého syna Zacka. A udělala moc dobře!
Když Kelli a Zack dorazili do útulku vyzvednout Ariel, ihned uslyšeli nekontrolovatelný kočičí pláč. Ariel byla stále rozrušená a nikomu se nedařilo zastavit její trápení. Pak se ale stalo něco úžasného! „Když ji Zack vzal do náruče, vše se změnilo. Jeho tichý hlas a jemný dotek ujistily koťátko, že je v bezpečí a vše bude v pořádku,“ vzpomíná Kelli.
Ariel za celou dobu, kdy ji Zack držel, nevydala ani hlásku. Půl hodiny jim trvala cesta domů a malé kotě spalo klidně na chlapcově klíně. Jak se zdá, Zack má s kočkami neuvěřitelné pouto, rozumí jim a ony rozumí zase jemu. „Má svou rutinu a každý den, než jde do školy, jim říká dobré ráno a večer opět líbá každou z nich na dobrou noc,“ vypráví Kelli.
Když je Zack pryč, všem chybí. Vždy zdraví „ahoj“, jakmile dorazí zpět domů. Vše dělá zcela přirozeně. Možná je to celé o tom, že nevinnost přitahuje nevinnost. Děti měly odjakživa kouzelné spojení se zvířaty.
Podívejte se na dva nejlepší kamarády Zacka a Ariel na níže uvedeném videu:
Co říkáte na takové pouto? Prožíváte se svým mazlíčkem něco podobného? Dejte nám vědět do komentářů a neváhejte příběh sdílet se svými přáteli a rodinou.
Zdroj: addictingstories.org