Stateční muži a ženy, sloužící v armádě, každý den nastavují své životy, aby nás obyčejné lidi chránili. Obětují se, aby se ujistili, že jsme v bezpečí a někdy činí ty největší oběti. Partnerky a partneři těchto uniformovaných vlastenců žijí v neustálém strachu o toho druhého a i oni čelí různým překážkám. Od posttraumatické stresové poruchy po fyzické i duševní jizvy.
Když tedy amerického armádního inženýra zlomily slzy, jeho žena Brittany byla připravena na nejhorší. Během jeho služby u 10. horské divize v Afghanistánu chytil kulku do žaludku, jeho pánev byla roztříštěna a kvůli děsivému zranění odešel do důchodu. Proč tedy na zahradě u svého domu plakal? Přepadla jej snad bolest nebo mu v mysli vytanuly všechny ty kruté vzpomínky? Brittany měla veliké obavy. Rychle k muži běžela, aby utěšila jeho smutek, když tu náhle pohlédla na jeho ruce – před ním stála zbrusu nová sekačka na trávu a v prstech svíral lístek se vzkazem:
„Doufám, že vám ušetří čas na věci, které jsou v životě důležité. Děkuji za vaši službu a za mou svobodu. S pozdravem, vděčný Američan.“
Brittany ani Christopher netuší, kdo je za tento laskavý dar zodpovědný, ale zřejmě se jedná o milého a sympatického souseda. Identita osoby je však stále neznámá, ovšem důležité je jeho gesto, na které Christopher nikdy nezapomene. Ačkoli má před sebou ještě dlouhou cestu k zotavení, vždy bude vědět, že tam venku jsou lidé, nejen jeho manželka a rodina, ale i ostatní, kteří oceňují, co pro jejich zemi vykonal.
Pokud si těchto lidí také ceníte, dejte najevo svůj obdiv prostřednictvím sdílení tohoto článku mezi svými přáteli a rodinou.
Zdroj: addictingstories.com
