Být introvertem v hlasité společnosti zřejmě není nic příjemného. Spousta lidí nechápe, jak můžete stát opodál a celou zábavu jen pozorovat místo toho, abyste se zapojili do debaty. Neví totiž, že přesně tohle je váš způsob, jak se bavit. V takovém případě se ale nevyhnete škodolibým komentářům pocházejících od lidí, kteří se vás snaží rozhodit a cítit se lépe tím, že budou soudit ostatní. Naučte se asertivitě a najděte vždy tu správnou odpověď na hloupé otázky: „Proč sedíš tak tiše? Proč nic neříkáš? Ty se vůbec nebavíš, říkej něco. S tebou je nuda.“
„Raději bych byl zticha než nekulturní“
Někteří lidé ani nevědí, že tyto komentáře jsou trapné a nejsou na místě. Stojí za to je upozornit stejně kousavou odpovědí. Místo nesmyslné otázky by přece mohli navrhnout zajímavé téma ke konverzaci.
„Tak se chovám kolem lidí, které nemám moc rád“
Taková odpověď připomene druhému člověku jeho místo a přestane si z vás utahovat. Ukažte, že máte úctu sami k sobě. Navíc o introvertech se moc dobře ví, že se umí bavit velice dobře, ale musí být mezi svými nejbližšími přáteli.
„Proč jsi tak hlasitý?“
Přesně totéž, na co se vás lidé ptají, lze říct i obráceně. Kdo tvrdí, že chcete trávit čas s hlučnými a únavnými lidmi, kteří melou páté přes deváté? Ne každý se zoufale snaží být středem pozornosti.
„Zavolám ti, až budu mít co říct“
Ukažte druhému člověku, že nedovolíte, aby s vámi bylo zacházeno s neúctou. Naznačte mu, že mluvíte pouze tehdy, kdy máte co říct, zbytečně neklábosíte a neplýtváte slovy. Ne každý chce všechno slyšet. Díky tomu budou lidé přemýšlet o tom, jestli to, co říkají a slyší, vůbec stojí za to. Možná takové jedince i překvapivě zaujmete pozitivním způsobem.
Obrázky: Freepik, Zdroj: Educateinspirechange.org