Dítě potřebuje sourozence, aby si mělo s kým hrát a vědělo, že svět se nebude vždy točit jenom kolem něj. Názorů na potřebnost sourozenců pro dítě je mnoho, většina se ale shoduje na tom, že sourozenci jsou na tom lépe než děti jedináčci. Na druhou stranu však starší dítě příchod nového člena domácnosti nenese úplně dobře. Vše ale záleží na tom, jakým způsobem k oběma rodiče přistupují a také v jakém vzájemném věkovém rozpětí děti jsou. Existuje vůbec něco, jako je ideální věkové rozpětí mezi sourozenci?
Důležité je zdravotní hledisko
Ať už se rozhodnete mít děti věkově hned po sobě, anebo pár let počkat, všechny přístupy mají své výhody a nevýhody. Nakonec je však nejdůležitější to, abyste se ve své vlastní rodině cítili co nejlépe. Proto je však zapotřebí všechna pro a proti důkladně zvážit. Ve hře pak nejsou jen sociální rodinné aspekty, ale také zdravotní hledisko.
Může se totiž stát, že pozdější těhotenství už by mohlo být rizikové, případně nemožné, a proto je lepší, pokud chcete větší rodinu, mít děti, jak se říká, dokud to jde. Někdy však naopak lékaři doporučují zachovat alespoň roční rozestup mezi jednotlivými těhotenstvími. V opačném případě může hrozit zvýšené riziko spontánního předčasného porodu, ale i nemoci či dokonce smrti. K tomuto výsledku dospěla vědecká studie výzkumnic z Harvardovy univerzity z roku 2008.
Ne méně než rok a půl
Freepik
Výsledky zmíněné studie naznačují, že optimální doba mezi jednotlivými těhotenstvími je 18 měsíců, respektive doba v rozmezí 12 až 24 měsíci. V kratším intervalu hrozí také zdravotní komplikace matce. Pakliže prodělala porod císařským řezem, zvyšuje se riziko otevření jizev či prasknutí dělohy při příštím těhotenství či porodu. I u běžného porodu však hrozí vyšší pravděpodobnost placentárních komplikací, jako je abrupce neboli předčasné odloučení placenty.
Kromě komplikací souvisejících s těhotenstvím pak také matka potřebuje dostatek času na zotavení se z předchozího porodu a těhotenských stresorů, jako je přibývání na váze, vyčerpané zásoby vitaminů a minerálů, prudké změny emocí v důsledku hormonálních bouří a také vysoké fyzické i psychické nároky na péči o malé dítě.
Je třeba brát ohled i na zájem dítěte
Freepik
Pediatři se naopak shodují v tom, že kromě zdravotních aspektů je třeba ohlížet se také na zájem a psychiku dítěte i jeho rodičů, kteří musejí být schopni péči o dva, tři či více potomků naráz zvládnout psychicky i finančně.
Zejména matka by měla mít dostatek času po porodu sžít se s aktuální situací a dát se dohromady po zdravotní i emocionální stránce. V opačném případě hrozí zvýšené riziko vzniku nadměrného stresu, což ohrožuje zdraví nejenom matky, ale také jejích dětí, které potřebují vyrůstat v klidném a vyrovnaném prostředí.
Ideální rozestup neexistuje
Kromě zdravotních, případně psychosociálních rizik, však žádné další ukazatele pro ideální věkový rozestup mezi dětmi neexistuje a i podle odborníků záleží na preferencích a nastaveních obou rodičů. Někteří lidé dávají přednost péči o dvě miminka současně, zatímco jiní toho kvůli snížené odolnosti vůči stresu nejsou schopni.
Kromě toho odborníci zároveň poukazují na fakt, že když jsou děti od sebe vzdálené o 6 let a více, existuje mezi nimi velmi odlišný vztah, než mezi dvěma vrstevníky. Zejména v nižším věku jsou děti na příchod malého sourozence velmi citliví. Stále vyžadují spoustu pozornosti rodičů, o kterou je však novorozenec „obere“, což se často negativně projevuje na celkové pohodě a vřelosti vztahů v rodině. Pokud však tyto obtíže rodiče zvládnou, děti se stanou neocenitelnými parťáky často po celý zbytek svého života.
Úvodní obrázek: Freepik, Zdroj: Healthline.com
