I tvorové na konci života si stále zaslouží získat druhou šanci, i kdyby jen na pár dní. To si řekl Zach, spoluzakladatel kalifornského útulku pro opuštěná zvířata, když poprvé uviděl opuštěného starého psa, který sotva chodil. Henry byl šestnáctiletý veterán a zdravotně na tom nebyl právě nejlépe. Proto se Zach rozhodl, že se zvířete na konci jeho dní ujme a dopřeje mu důstojné, klidné a láskyplné prostředí, dokud si ho nevezme smrt. To, co se však událo, předčilo Zachova nejdivočejší očekávání.
Neviděl, neslyšel a sotva chodil
Henry je středně velký kříženec, a když se dostal na veterinární kliniku psího útulku, byl na tom velmi špatně. Trpěl mnoha zdravotními problémy, včetně rakoviny. Když ho Zachary poprvé uviděl, pejsek se sotva držel na nohou.
„Viděl jsem, jak ho vyzvedli ze záchranné stanice. Nechtěl vůbec chodit. Neviděl na jedno oko a prakticky vůbec neslyšel. A byl velmi zmatený,“ vzpomíná Zach na své první setkání se psem Henrym.
„Úplně jsem cítil jeho bolest. První, co mě tehdy napadlo, bylo, že nejspíš moc dlouho nepřežije. Proto jsem si ho vzal domů. Chtěl jsem mu dát pocit lásky a bezpečí na těch posledních pár dní či týdnů, které mu ještě zbývaly,“ vysvětlil Zach své tehdejší úmysly.
Milovník zvířat odhaduje, že pes se dostal do útulku nejspíš právě proto, že byl velmi nemocný a jeho bývalí pánové nechtěli platit výdaje na jeho léčbu. Ukázalo se však, že láska a péče je stejně důležitá, jako operace a léky.
Namísto hospicu rehabilitace
Laskavý přístup ke psovi se ukázal být mocným lékem. Jeho účinky se projevily hned následující den poté, co si Henryho jeho zachránce Zachary přivedl domů. Chlupáč dostal misku dobrého jídla, teplý pelíšek a trochu pomazlení. Když se do druhého dne pořádně vyspal, byl jako vyměněný. Henrymu se vrátila chuť do života a i pohyb se najednou nezdál být tak nemožný, jak se zdálo předešlého dne.
Zach byl z výsledku své péče velmi mile překvapený. Pozoroval, jak se s každou další hodinou Henry lepší a lepší. Jak dny ubíhaly, pejsek se ve svém novém prostředí cítil čím dál tím lépe. Když to Zach uviděl, rozhodl se nechat Henryho operovat a odstranit mu rakovinné nádory varlat, které mu způsobovaly velké bolesti. Když se po operaci vzpamatoval, ukázalo se, že má před sebou ještě dlouhou řádku let šťastného a veselého života.
Henry dostal novou rodinu
Po operaci se Henry zdál být jako vyměněný. Útrapy konečně zanechal za sebou a začala vycházet na povrch jeho opravdová povaha.
„Byl to docela radikální obrat. Každý den přidal do svého repertoáru něco nového,“ popisuje Zach. Jednoho dne ho Henry začal následovat po schodech, což pro něj dříve bylo příliš náročné. Pak si zase oblíbil běhat kolem dvorku a hravě skotačit po celém Zachově pozemku.
Asi po šesti týdnech si Zach uvědomil, že Henry není závazek jen na pár týdnů hospicové péče, ale že bude potřebovat opravdovou a láskyplnou rodinu, která o něj bude pečovat ještě několik dalších let, o které se pejskův život nenadále prodloužil. Nakonec Henry svůj nový domov našel. Rodina se dvěma dětmi a dalšími psy hodlá zajistit zázračnému zvířeti maximální pohodlí a spokojenost.
„Bude z tohoto světa odcházet obklopen láskou. To je všechno, o co kdy kdokoliv z nás může osud žádat,“ uzavřel s úsměvem Zachary.
Úvodní obrázek: Freepik, Zdroj: Mypositiveoutlooks.com
