Lidstvo se s koronavirem snaží bojovat všemi možnými způsoby, a to i s pomocí moderní techniky. Příkladem jsou tak nejrůznější aplikace, které umožnují monitorovat například riziko kontaktu s nakaženou osobou či vyhodnocovat příznaky nemoci a s nimi související míru rizika onemocnění koronavirem. Navíc vědcům data získaná z používání těchto aplikací dále pomáhají v lepším poznaní tohoto viru.

Ne všichni nemocní mají stejné příznaky

Na základě takovýchto dat tak například vědci z londýnské King’s College zjistili, že podle příznaků se dá vymezit jakýchsi šest různě závažných typů či stádií koronaviru, a v jejich závislosti tak analyzovat pravděpodobnost, zda bude nemocný vyžadovat hospitalizaci a jakého druhu, zda s plicní ventilací či nikoli. Pokud navíc člověk tuto aplikaci využije od prvních dnů, data mohou pomoci i k tomu, aby zdravotnický systém mohl mít do určité míry s předstihem několika dnů k dispozici informaci, že někdo bude brzy potřebovat jejich pomoc. Stádia čtyři, pět a šest jsou považována za těžší, a mnohem častěji proto vyžadují hospitalizaci nakažených osob.

Šest stádií koronaviru

Pro první stádium nemoci jsou charakteristické příznaky jako bolest hlavy, ztráta čichu, bolest svalů, kašel, bolest v krku, bolest na hrudi, ale pacient nemá horečku. Druhé stádium trpí stejnými příznaky, doplněnými navíc o horečku, chrapot a ztrátu chuti k jídlu. Pro třetí stádium je kromě horečky, ztráty čichu, bolesti hlavy, na hrudi a v krku typický také průjem. Tito pacienti ale netrpí kašlem. Čtvrté stádium je charakteristické únavou, bolestí hlavy, kašlem, ztrátou čichu a horečkou. Páté stádium kromě předem uvedených příznaků obsahuje také zmatenost. Poslední šesté stádium poté disponuje všemi příznaky, tedy bolestí hlavy, v krku, na hrudi, bolesti svalů i bolestí břicha, horečkou, kašlem, ztrátou čichu i chuti k jídlu, únavou, zmateností, průjmem i dušností.

Obrázky: Pixabay