Lidé jsou různí a každý člověk je jedinečný, přesto je ale důležité si vždy uvědomit, že všichni jsme především lidé a měli bychom si pomáhat. A o tom je i dnešní příběh.
Když Joey se svou dcerou Stellou jedli ve známém fast foodu, všimli si muže, očividně dle zevnějšku bezdomovce, jak vešel dovnitř a žádal zaměstnance restaurace o něco malého k snědku.
„Dnes jsem vzal Stellu do Chick-fil-A. Je to naše místo, kam rádi chodíme, je čisté, dobré a má skvělé hřiště, které si Stella zamilovala. Když jsme dojedli, hráli jsme si venku a později se vrátili pro dezert. Stella si chtěla pochutnat na zmrzlině a sednout si v klidu ke stolu, kde by si mohla vychutnat svůj sladký kornout. V tu chvíli vešel bezdomovec žádající po obsluze nějaké zbytky jídla. Na jeho botách bylo čerstvé, mokré bláto, vlasy měl mastné a rozcuchané a jeho vousy jevily známky, že je již dlouho nikdo neopečovával. Lidé v jeho blízkosti se snažili udržet si odstup, ale ani to mu nezabránilo chovat se laskavě. Usmíval se na ně i přesto, že na jeho pozdrav neochotně reagovali a čekal, dokud nepřijde manažer.“
Zdroj: en.stories.newsner.com
