Prvním a nejviditelnějším příznakem nedostatku spánku je samozřejmě únava, pak ztráta chuti do jakýchkoli činností, rozptýlení, podrážděnost a potíže s rozhodováním. Ovšem to nejsou jediné známky deprivace spánku. Jedna pozdní noc nikomu neublíží, ale pověstná nespavost může končit srdečními problémy, cukrovkou a obezitou. Dejte tělu šanci na obnovu a regeneraci. Mozek musí mít čas dát se dohromady, zpomalit a odpočívat, stejně jako ostatní orgány. Základní otázka tedy zní: “Kolik hodin spánku je potřeba pro regeneraci v závislosti na věku?”
Doporučené hodiny spánku podle věku
Výzkum prováděný na Harvardu pod vedením prof. Charlese Czeislera umožnil určit, kolik hodin spánku je pro danou věkovou skupinu zapotřebí, aby jeho nedostatek neměl negativní dopad na zdraví člověka.
Zde jsou doporučené hodiny spánku podle různých vývojových fází:
- Novorozenec (0 – 3 měsíce) – 14 až 17 hodin
- Kojenec (4 – 11 měsíců) – 12 až 15 hodin
- Dítě (1 – 2 roky) – 11 až 14 hodiny
- Předškolák (3 – 5 let) – 10 až 13 hodin
- Dítě školního věku (6 – 13 let) – 9 až 11 hodin
- Teenager (14 – 17 let) – 8 až 10 hodin
- Mládež (18 – 25 let) – 7 až 9 hodin
- Dospělí (26 – 64 let) – 7 až 9 hodin
- Senioři (nad 65 let) – 7 – 8 hodin
Takový počet hodin byste každý den měli věnovat spánku, abyste neohrozili své zdraví.
Hlavní příčiny problémů se spánkem
Dvě hlavní příčiny deprivace spánku jsou stres a technologie. Ve stresových situacích se uvolňuje stresový hormon kortizol. Když je jeho hladina příliš vysoká, tělo má potíže s usínáním a nepřetržitým a nepřerušovaným spánkem.
Světlo z elektronických zařízení blokuje uvolňování melatoninu, který pomáhá s usínáním. Proto je potřeba spát v úplné tmě bez svítících zařízení, jako je monitor, televize nebo displej chytrého telefonu.
Obrázky: Pixabay