Fibromyalgie: Nemoc specifická svou nespecifičností. Příznaky a možnosti léčby

Chronický únavový syndrom čili fibromyalgie je porucha, pro niž je charakteristická vytrvalá bolest pohybového aparátu, zejména svalů. Jedná se o takzvanou plíživou nemoc, u níž často není známý její spouštěč a která pacienty často v očích lékařů nasměruje do škatulky hypochondrů a simulantů. Tímto onemocněním ve skutečnosti podle oficiálních statistik trpí asi 5 procent lidí na celém světě. Vzhledem ke špatné možnosti této diagnózy je ale pravděpodobné, že jí trpí množství lidí mnohem vyšší.

Nemoc s nespecifickým původem

Mezi lékařskými odborníky a vědci je popisována genetická dispozice pro rozvoj tohoto onemocnění. Ve skutečnosti se ukazuje, že trvá velmi dlouho, než je fibromyalgie u pacientů diagnostikována, přičemž její start, byť je prozatím pro lékaře neznámý, je spatřován v závislosti na prodělaném fyzickém traumatu, jako je operace, rozsáhlá infekce, anebo po významném psychickém otřesu. Obvykle však začátek nebývá úplně jasně rozpoznán.

Pacienta trpícího fibromyalgií totiž trápí různé nespecifické potíže. Patří mezi ně vleklá únava a bolestivé stavy, které však nelze žádnými zobrazovacími metodami ani testy objektivizovat a přiřadit ke konkrétním fyzickým obtížím. Často tak bývají tito pacienti odmítnuti coby hypochondři nebo simulanti.

Fibromyalgie ovlivňuje celý organismus

V průběhu fibromyalgie se u pacientů objevují stavy únavy a slabosti bez ohledu na množství a kvalitu spánku. I právě spánek však bývá touto nemocí dotčen a lidé často trpí neschopností usnout či jinými spánkovými poruchami. Stěžují si na napětí a bolesti hlavy, ztuhlost čelistního kloubu a jiných částí pohybového aparátu, zejména pak páteřních svalů. To může ovlivňovat funkci dalších tělesných soustav, jako je trávení, funkce svěračů a tím potažmo vede k poruchám metabolismu cukrů a tuků a tím i k nesprávné funkci hormonální soustavy, nebo třeba imunity. Celkových důsledků je tolik, že nemoc nelze jen tak bagatelizovat.

Léčba této nemoci probíhá pod vedením revmatologů, fyzioterapeutů i psychologů, a to v závislosti na různých okolnostech nemoci. Nejdůležitějším faktorem se ukázalo být zajištění dostatečného množství kvalitního odpočinku a z hlediska tělesné chemie uvést do pořádku funkce neurotransmiterů, které jsou během této poruchy v pohotovosti a přenášejí intenzivněji bolestivé podněty, na které mozek reaguje citlivěji.

Pakliže se v těchto příznacích poznáváte, raději se poraďte se svým lékařem. Můžete si tím ušetřit velké a vleklé trápení.

Obrázky: Depositphotos