Koronavirem se pro jeho závažnost zabývá mnoho výzkumů. Nejrůznější studie upozorňují především na to, že k rizikovým skupinám z hlediska nákazy patří zejména pacienti trpící nejrůznějšími kardiovaskulárními chorobami, vysokým tlakem, cukrovkou, oslabenou imunitou a také osoby s nadváhou. A jaký vliv má na možné komplikace pohlaví a věk pacienta?

Co říkají data

Nejnovější studie, které zkoumaly data z různých zemí, považují za rizikovější pohlaví muže a z hlediska stáří věk nad šedesát pět let. Analýza hospitalizací v nemocnicích a úmrtí ukázala, že nejvyšší riziko těžkého průběhu onemocnění koronavirem mají starší muži. Zánět způsobený koronavirem se u nich projevil mnohem více než u osob mladší a u žen obecně. Vzhledem k tomu, že většina starších osob trpí určitými chronickými zdravotními problémy, často právě problémy kardiovaskulárními či cukrovkou, platí tak přímá úměra, že čím je člověk starší, tím větším rizikem pro něj koronavirus je. Ze statistik vyplývá, že například z každého tisíce nakažených osob starších sedmdesáti pěti let, jich sto šestnáct nemoci podlehlo.

Staří muži jako nejohroženější skupina

Jak vyplývá z výše uvedených údajů, je věk velmi důležitým faktorem, nicméně neméně velký vliv má na závažnost onemocnění i pohlaví. Obecně totiž platí, že mužům hrozí v důsledku onemocnění komplikace a  smrt téměř dvakrát častěji než ženám. Vědci tuto skutečnost vysvětlují příčinami biologickými i sociologickými. Z hlediska biologického mají ženy odolnější imunitní systém, který je posilován jednak  hormonem estrogen a jednak chromozomem X, který nese geny související s imunitou. Zároveň je ženský imunitní systém o něco rychlejší v odhalování patogenů. Tato biologická příčina je pak posílena faktory sociálními, například tím, že mnohem více mužů než žen kouří a zároveň častěji trpí vysokým tlakem a dalšími kardiovaskulárními onemocněními.

Obrázky: Freepik