Stromy na celém světě ustupují před kroky člověka. Amazonský deštný prales se kácí, aby uvolnil místo zemědělské půdě, globální oteplování zase ničí spoustu dalších divokých míst a lidé k této devastaci ještě přispívají svým bezohledným chováním vůči přírodě. Podle OSN bylo od roku 1990 navždy vymýceno 129 miliónů hektarů lesa, což je přibližně velikost Jižní Afriky. Vlády však tento boj ignorují. Proto často musíme vzít věci do vlastní rukou, jako například tento brazilský pár.
Emise skleníkových plynů
A co víc, průmysl odlesňováním produkuje až 15% více všech emisí skleníkových plynů. Kvůli tomu také vyhyne nespočet živočišných a rostlinných druhů. Britský přírodovědec David Attenborough tvrdí, že určité druhy vymřou stejnou rychlostí, jako vyhynuli dinosauři. Všichni víme, jak to skončilo. Tento manželský pár z Brazílie se však situaci snaží změnit. Sebastiao Salgado a Lélia Deluiz Wanick Salgado světu ukázali, jak jednotlivci mohou přispět k tomuto celosvětovému boji.
Zpustošená země
Po letech strávených dokumentováním rwandské genocidy se Sebastiao vrátil do své rodné Brazílie a jediné, co našel, byla rozervaná země. Tropický deštný prales, jenž kdysi stál v jeho zemi, byl pryč. S ním i divoká zvěř. „Země byla stejně nemocná jako já, všechno bylo zničeno. Jen asi 0,8% půdy bylo pokryto stromy. Pak ale moje žena dostala skvělý nápad. Znovu zasadíme les, který zde dříve stál. Jakmile jsme začali, objevil se hmyz, ptáci i ryby se vrátily. Díky těmto stromům jsem se znovu narodil, byl to nejdůležitější okamžik v mém životě,“ vypráví Sebastiao.
Stromy pro více kyslíku
„Existuje jen jediná věc, která může přeměnit CO2 na kyslík, a to je strom. Musíme znovu vysadit celý les,“ pokračuje Sebastiao. Za dlouhých 20 let dvojice vysadila 2 milióny původních stromů. Vrátila se divoká zvěř, která byla opět šťastná, že je obklopena přírodou. Do znovuzrozeného lesa se shromáždilo 172 druhů ptáků, 33 druhů savců, 293 druhů rostlin a 30 druhů plazů a obojživelníků.
Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: Theblot.com