Nestabilní spánkový režim je nebezpečný pro všechny věkové kategorie. V případě dospívajících a adolescentů je však o to horší to, že v případě nedostatečného množství spánku se zvyšuje riziko pozdějšího vzniku Alzheimerovy choroby. Podle odborníků by proto osoby do 18 let měly každou noc prospat minimálně osm hodin, aby vývoj jejich nervové soustavy probíhal právě tak, jak má.

Se spánkem si není dobré zahrávat

Nová studie neurologů z univerzity v americkém státě Pensylvánie ukázala zásadní rozdíl v pravděpodobnosti rozvoje neurodegenerativních chorob u jedinců, kteří trpěli výraznou spánkovou deprivací v období dospívání ve srovnání s těmi, kteří pravidelně každou noc prospali alespoň osm hodin. I přes veškerou snahu rodičů i adolescentů samotných však není možné tento stav spolehlivě zajistit.

Hormonální nerovnováha, ke které během dospívání dochází, totiž často zdravý spánek narušuje. U těch, kteří však omezují spánek, anebo se v průběhu noci často budí, pak dochází ke zvýšené tvorbě abnormálních mozkových plaků, které pak ústí v rozvoj demence. Dospívání je přitom z hlediska vývoje nervového systému zásadní období a není proto dobré si s množstvím spánku zahrávat.

Špatný spánek vede k patologiím mozku

Že je spánek nezbytně nutný k zachování našeho fyzického i duševního zdraví, to se ví už dlouho. Že ale má natolik fatální vliv, že může vyvolat i rozklad nervového systému a dokonce i různé typy rakoviny, na to se přichází teprve postupným výzkumem.

Vědci dokázali, že lidské biologické hodiny se přizpůsobují takovým způsobem, aby držely krok s cykly střídání světla a tmy v průběhu dne. Pakliže je tento rytmus z nějakého důvodu narušen, například prací na nočních směnách, dochází k zásadně negativnímu účinku na zdraví. Krátký spánek i dostatečně dlouhý spánek, který je však často přerušován probouzením, vede k dřívějšímu nástupu poruch motorických funkcí.

Obrázky: Freepik