Proč jsou lidé v zimě více nemocní? Chlad není hlavním viníkem

Jistě jste si toho všimli, stačí, aby teplota klesla, a hned kolem vás začnou lidé smrkat a kýchat. S padajícími teplotami na teploměru přímo úměrně roste počet virů v ovzduší, ale za zvýšenou nemocností není samotné nachlazení nebo zima. Lidé se domnívají, že je to dáno pouze nižšími teplotami vzduchu, ale není tomu tak, jak vysvětlují lékaři. Zima samotná viníkem tohoto stavu není. Co tedy stojí za zvýšenou nemocností v průběhu sychravých podzimních a mrazivých zimních dnů?

Za onemocněním není jen nachlazení

Mnoho lidí má pocit, že vlivem teplot klesajících k nule nebo dokonce hluboko pod nulu dochází k nachladnutí organismu a z toho důvodu je více nemocných. Přestože se s prvními chladnými dny objevují první nemocní, nesouvisí onemocnění přímo jen s chladným počasím, byť má velký vliv. „Viníkem totiž není zima, i když počasí hraje významnou roli,“ zdůrazňuje doktor Vyase. „Zvýšená nemocnost není vlivem chladu samotného, ale počasí ovlivňuje další faktory, které způsobují rozšíření virů v ovzduší.“

Suchý vzduch způsobuje vysychání sliznic

Zimní období s sebou přináší chladný, a především suchý vzduch, který vysušuje sliznice uvnitř nosní dutiny, úst, ale také oči. Viry tak mají dveře do těla doslova dokořán, protože ve sliznicích se objeví vlivem vysušení trhlinky. Těmi to těla vstupují patogeny, které se mohou snáze usadit a dále se množit uvnitř těla, kdy reprodukované viry napadají další buňky. Dotyčný tak záhy onemocní, ale ještě před vlastními viditelnými příznaky může nakazit další osoby ve svém blízkém okolí nebo na pracovišti.

Chlad může oslabit obranyschopnost těla

Změny teplot, které doprovází méně slunečního záření i méně světla během dne, jsou pro tělo šokem. Navíc v mrazech dochází k extrémním výkyvům, kdy rozdíl může čítat i tři desítky stupňů mezi vnitřním a vnějším prostředím. Tělo proto prochází každodenní zatěžkávací zkouškou a je velmi citlivé, může proto dojít snadno k nákaze různými viry a bakteriemi a rozvoji onemocnění.

Vyšší virová nálož ve vnitřních prostorách

V nepříjemném zimním počasí navíc hrozí zvýšená expozice vůči virům, protože většina lidí tráví čas ve vnitřních prostorách. Při omezeném větrání, v teplém a vlhkém vzduchu pak mají viry ideální prostředí pro přenos z nakaženého člověka na jiného. Virová nálož navíc stoupá při vrcholcích epidemie, což se potvrzuje nejen při sezonní chřipce, ale také v souvislosti s pandemií koronaviru.

Zima ve znamení chřipky

Podle odborníků tak v zimním období proniká do těla až trojnásobek virů, než v letním období. Platí to především pro chřipkové viry, ale podle dosavadních poznatků také pro nový typ koronaviru, kdy se významně rozšířil při poklesu teplot, dokonce i v jižně položených státech.

Ochrana před viry

Posílit obranyschopnost a ochránit tělo před viry? Podle doktora Vyase to není zase tak těžké, což se prokázalo během celosvětové pandemie koronaviru. Při dodržování některých pravidel se lze nákaze vyhnout. „Výtečným příkladem je ochrana úst a nosu, na kterou jsou zvyklí především Asiaté,“ dodává dr. Vyas. Chrání před viry a její použití je vhodné hlavně v uzavřených místnostech nebo v místech s výskytem většího počtu lidí, u kterých nelze určit, zda jsou zdraví. Velmi vhodné použití je pak během společenských a kulturních akcích.

Teplé oblečení i dostatek spánku

Už naše babičky radily se teple oblékat a měly pravdu. Nejhorší jsou místa na těle, která trpí na únik tepla, třeba nezakrytá hlava, uši, nos nebo prsty na rukou. Oslabený organismus chladem může podlehnout nákaze, obdobně při špatném spánkovém režimu, kdy je tělo unavené a viry mají usnadněnou práci. Mezi dalšími radami pro ochranu organismu před viry, je pití tekutin, aby nedocházelo k vysušování sliznic. Neméně podstatné je také očkování, nejen proti chřipce, ale také proti novému typu koronaviru. Očkování vám může zachránit život.

Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: Healthline.com