Určitě už jste někdy viděli psa, jak si honí vlastní ocas. Možná vás to dokonce rozesmálo nebo vám to připadala minimálně veselé a hloupé. Tento zvláštní zvyk psů má však svůj důvod. Proč to dělají?
Nejlepší přítel
Říká se, že pes je nejlepším přítelem člověka. A není to jen klišé. Psi nám pomáhají v řadě oblastí života a jsou také skvělými společníky a přáteli. Umí svým majitelům projevovat bezpodmínečnou lásku, a to i ve chvílích velkých obtíží. Svět psů je přitom velmi fascinující. Naši chlupatí přátelé nás mohou svým chováním neustále překvapovat a znovu nám dokazovat, že toho umí daleko více, než si myslíme. Co ale stojí za tím, že si řada z nich ráda nahání vlastní ocásek? Pojďme se na to podívat blíže.
Přirozený pud
Na první pohled se to může zdát jako téměř sebezničující chování, ale ve skutečnosti to tak není. Existují pro něj konkrétní důvody. Toto chování je způsobeno tím, že pes v jeden moment objeví, že má ocas. Jednoduše pochopí, že tato část těla patří jemu a že je jeho součástí. Jeho přirozenou reakcí je pak tento kus svého těla řádně prozkoumat – ideálně tak, že jej očichá a pořádně i prohmatá svýma psíma rukama, tedy svou tlamou. Je to zcela běžné chování, které se u psů objevuje pravidelně. Pokud však takové chování trvá příliš dlouho a je velmi časté, je třeba hledat jinou příčinu.
Nuda nebo stres
Může se jednat například o to, že je pes ve stresu nebo napětí a kousáním do ocasu si ulevuje od úzkosti. Pes se může cítit nejistě například po přestěhování do nového bydliště nebo po příchodu nového člena domácnosti. Může se však také takto projevovat nuda a nedostatek aktivity.
Pixabay
Upoutání pozornosti
Pes na sebe tímto způsobem může také chtít strhávat pozornost. To svědčí o tom, že mu neprojevujete dostatek zájmu a pes se nudí a je rozmrzelý. Může se také jednat o to, že pes potřebuje více pohybu nebo více společnosti.
Nezvaní hosté
Za neustálým kousáním ocasu se však může skrývat i přítomnost parazitů a blech. Je dobré nasadit si rukavice a hned se podívat. Pokud breberky objevíte, je dobré navštívit veterináře a situaci aktivně řešit.
Úvodní obrázek: Freepik, Zdroj: Chedonna.it