Smrt blízkého člověka je pro každého těžká. Není však snad nic horšího, než se rozloučit s vlastním dítětem. Když Garrettu Matthiasovi diagnostikovali rakovinu už v děloze, jeho rodiče věděli, že si s ním budou muset jednou promluvit.
Chápal, co znamená smrt
Když chlapec trochu vyrostl, začal chápat vlastní smrtelnost. Jakkoli to bylo srdcervoucí, Garrett byl stále pozitivní dítě a držel se svého smyslu pro humor. Přestože nesnášel návštěvy nemocnice, s lékaři i sestrami vtipkoval a vždy odcházel se slovy „uvidíme se později“. Lékaři bohužel nakonec diagnostikovali Garrettovu rakovinu jako nevyléčitelnou a jeho rodiče tak věděli, že si s ním budou muset na toto téma promluvit. Byli velice opatrní a vážili slova, ale chlapec nakonec pochopil, co se děje.
Shutterstock
Vlastní nekrolog
Když Garrett zemřel, zdrcené rodiče čekalo šokující překvapení. Našli jeho seznam oblíbených věcí a také několik zvláštních požadavků na pohřeb.
„Moje oblíbená barva je: modrá a červená a černá a zelená.
Můj oblíbený superhrdina je: Batman a Thor.
Až zemřu: Budu gorila a budu házet po tatínkovi hovínka.
Spálit nebo pohřbít: Chci být spálen (jako když umřela Thorova maminka) a změnit se ve strom, abych na něm mohl žít, když budu ta gorila.
Velký nebo malý pohřeb: Pohřby jsou smutné. Chci 5 skákacích hradů (protože mi je 5), Batmana a sněhové kužely.“
Otec s matkou souhlasili, že pohřeb je příliš smutný, a tak uspořádali večírek. Bylo na něm přesně to, co si Garrett napsal. Byly sněhové kužely, malování na obličej, pět skákacích hradů, a dokonce i severský pohřeb, jak si Garrett ve svém nekrologu přál. Později pak uspořádali malý, soukromý obřad jen pro nejbližší.
Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: Happiest.net
