Strašák společnosti jménem samota. O kolik může podle odborníků zkrátit život?

Podle asijské studie má zcela zásadní vliv na kvalitu a délku života starých lidí jeden faktor. A tím je osamělost. Tento faktor navíc během pandemie značně zesílil a nabyl na vážnosti. Podle vědců tokijské univerzity univerzity, je osamělost u starších lidí velmi náročná a má to vliv nejen na zdraví, ale i na délku života.

Kratší život

Podle jejich studie publikované v časopise Journal of the American Geriatrics Society může pocit osamělosti připravit člověka až o pět let života a vzít mu pevné zdraví.

Rok 2019 byl mezníkem

Tento závěr je navíc umocněn skutečností, že rok 2019 byl mezníkem v nárůstu globálního stárnutí, kdy dospělí starší 30 let poprvé tvoří polovinu světové populace. Výsledkem je, že osamělost starších lidí by měla být věcí celospolečenského zájmu a veřejného zdraví.

Vlivy osamělosti

Vliv osamělosti na člověka se mění s věkem, a to nejen snižováním střední délky života, ale také snižováním kvality života, včetně péče o sebe. Takoví lidé obvykle zanedbávají své každodenní rutinní činnosti, jako je koupání a oblékání, vstávání nebo přesun z postele. Problémy mohou nastávat i s přípravou a konzumací jídla. Očekává se tedy, že šedesátníci, kteří se cítí osamělí, budou žít o 3 až 5 let méně než jejich vrstevníci, kteří samotou netrpí. U osamělých 70. a 80. letých se zkrácení střední délky života pohybuje od 3 do 4, respektive od 2 do 3 let.

Signál stresu

Samota je pro náš organismus něčím nežádoucím. Proto náš mozek může vysílat signál ohrožení, a dokonce přímo bolesti. Chroničtí samotáři mívají typicky vyšší hodnotu stresového hormonu kortizolu. Lidé, kteří se cítí sami, mívají také velmi často nekvalitní a lehký spánek a velmi často se v noci budí. Podle dalšího výzkumu se zdá, že samotáři bývají na zdraví ohroženi stejně, jako by vykouřili denně 15 cigaret.

Deprese

Odborníci také vědí, že osamělost může mít na člověka daleko závažnější dopad než obezita nebo chudoba. Takoví lidé totiž snadněji propadají depresím a mohou si vytvářet nebezpečné návyky. Častější jsou u nich také sebevraždy nebo obecně méně odpovědné chování, které často vyústí v různé tragické nehody. Celá společnost by tedy problém samoty měla řešit – zvláště po pandemii je nutné postarat se o ty, kteří odvykli lidskému kontaktu, a opět je zapojit do běžných mezilidských interakcí.

Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: Ygeiamou.gr