Srdcervoucí křik mladého chlapce během dlouhého osmihodinového letu vyřešila mladá žena, která jako jediná dokázala identifikovat jeho pravou příčinu a utěšit ho

Létání je pro mnoho lidí velmi obtížné, zvláště pro vyděšené děti, trpící některým postižením. Takže když Rochel slyšela výkřiky během dlouhého osmihodinového letu, věděla, že je něco špatně. Ale možná ona jediná, vzhledem k jejímu výcviku, by mohla pomoci. Křik, který trval už hodinu a dalších 7 hodin zbývalo, začínal být několika cestujícím už velmi nepříjemný.

Rochel a její manžel provozují organizaci s názvem Kruh přátelství, který spojuje dospělé dobrovolníky s dětmi se zvláštními potřebami. Takže po 15 minutách poslouchání srdcervoucího nářku Rochel konečně vstala a rozhodla se zjistit, co by mohla udělat. „Cítila jsem v tu chvíli velikou zodpovědnost, jako kdybych jen já věděla, o co se tady jedná. Nemůžete přece letět 8 hodin s někým, kdo neustále pláče, to prostě nejde,“ tvrdí Rochel.

Měla dojem, že se jedná o autistu

Rochel uvádí, že autističtí jedinci mají veliký problém s těsně uzavřenými prostory a i když netušila, zdali se skutečně jedná o autistu, domnívala se, že jej dokáže uklidnit. Požádala tedy letušku o propisku, vzala do ruky pytlík v případě nevolnosti a přistoupila k chlapci. Zdálo se, že mu je asi tak 8 let a měl na sobě africkou tuniku a kalhoty. Slzy mu stékaly po tvářích. Rochel mu podala ruku, kterou přijal a posadili se společně vedle nouzového východu.

„Položila jsem si ho do klína a pevně jej objala. Cítila jsem, jak se jeho svaly začínají uvolňovat,“ vypráví Rochel. Poté si s chlapcem začala kreslit na papírový pytlík a opravdu to fungovalo. Chlapec byl naprosto fascinován, když Rochel nakreslila obrys jeho ruky. Nepřestávala chlapce uklidňovat, povídala si s ním a malovala dalších několik hodin. Oba dostali od letušek polštář, pomerančový džus a nějaké sušenky. Chlapec se začal dokonce i smát.

Ne každý by byl něčeho takového schopný, proto Rochel patří veliké dík za její trpělivost, pečlivost a laskavost. Více takových lidí! Pokud souhlasíte, sdílejte tento krásný příběh mezi svými přáteli a rodinou, možná i oni budou jednou něčemu takovému vystaveni. Nyní už budou vědět, co je třeba udělat.

Zdroj: addictingstories.com