Co si představíte, jakmile se řekne Kuba? Rum, doutníky a stará auta. Ale je to všechno? Kuba je ostrov, který nemá lehkou historii, ale lidé, kteří tam žijí, se umí radovat každý den, znají skutečnou hodnotu věcí a nic pro ně není bezvýznamné. Pokud chcete vědět více a zjistit, odkud pochází jejich síla, vytrvalost a láska k životu, čtěte dál.

Milují těžká jídla

Jakmile se jedná o jídlo, Kubánci jsou velmi tradiční národ, za nic by svou národní kuchyni nevyměnili. Jejich vaření zpravidla trvá několik hodin, jelikož pokrmy se skládají z potravin jako jsou fazole, které vyžadují hodinové namáčení ve vodě, než se budou vařit. Nebo maso, které se několik hodin musí marinovat. Nečekejte u Kubánců nějaké předpřipravené verze těchto pokrmů, vždy totiž jedí pouze čerstvě uvařené jídlo.

Kubánská kuchyně je jistě velmi chutná, ale jen těžko ji můžeme nazývat zdravou. Maso má vždy hodně tuku a je pokryto tvrdou vrstvou. Brambory jsou zase vařené ve velkém množství oleje. Zdá se, že tento národ si neláme hlavu se škodlivými účinky cholesterolu a prostě si užívá každé jídlo.

Ale alespoň jeden tip pro vás máme – kubánský sendvič. Skládá se z kubánského chleba, smaženého vepřového masa, šunky, sýra, okurky a žluté hořčice. Doporučujeme také vyzkoušet pokrmy z plantejnů, což je jakýsi zeleninový banán. Kubánci z něj vaří téměř vše, od omáček až po pudinky.

Nejpopulárnějším sportem je…balet!

Sport nejvíce spojený s Kubou je sice box, ovšem nejoblíbenějším je baseball. Ale oproti všemu, národní pýchou země je kubánský balet. Sami Kubánci tvrdí: „Ruský balet je vynikající svým vyjádřením, francouzský balet je plný emocí, ale kubánský ztělesňuje oba tyto rysy.“

Fyzická aktivita hraje obrovskou roli v životě kubánské společnosti. Matky svým dětem vštěpují lásku ke sportu téměř od narození. Cvičí s nimi už od 1,5 měsíce, aby je začali připravovat na pozdější sporty, které zahrnují práci všech svalových skupin. A samozřejmě nesmíme zapomenout na tanec. Vášnivé tance pomáhají Kubáncům zůstat v dobré kondici. Neexistuje nikdo této národnosti, kdo by neuměl tančit.

Na Kubě nenajdete skoro žádné připojení k internetu

Na Kubě donedávna nefigurovalo skoro žádné připojení k internetu. Na veřejných místech nebyla žádná WiFi a v domácnostech pouze u těch, kteří si to mohli dovolit. Od ledna letošního roku se situace trochu změnila a přístup k internetu byl vytvořen téměř na 500 veřejných místech. Ovšem v domácnostech se internet stále považuje za luxus, jelikož jedna hodina používání stojí v přepočtu 22 korun, což je spousta peněz vzhledem k tomu, že průměrná mzda činí 374-660 korun. Pokud jste tedy zvyklí se probouzet se sociálními sítěmi, Kubánci začínají svůj den sklenicí šťávy. Teď je otázka, kdo z nás je více šťastný?

Lékaři mají 40x vyšší plat než je průměrná mzda

Na Kubě je velice výnosné a prestižní být lékařem. Jejich plat může dosáhnout až 22 000 korun za měsíc a na konci smlouvy mohou získat státní byt zdarma.

Studium na lékařské univerzitě je také zajímavý. Připomíná jakousi kombinaci amerického vzdělávacího systému před rokem šedesát a sovětského vzdělávacího systému po roce sedmdesát. Spousta kubánských lékařů pracuje v jiných zemích Latinské Ameriky a Afriky, což dodává Kubě pěkný příjem.

Mimo to kromě místních obyvatel, kteří se starají o své zdraví, sem přichází také mnoho cizinců, kteří si chtějí ověřit svůj zdravotní stav. Kuba vlastní rozsáhlý lékařský personál, stejně tak spoustu dobře vybavených nemocnic pro léčbu nejtěžších onemocnění.

Měsíční příděl potravin

Průměrný měsíční důchod kubánského obyvatele číní zhruba 200 korun. Ovšem každý měsíc dostane každý člověk koš, kde najde tucet vajec, jeden litr rostlinného oleje, 2 kg cukru, rýži, trochu masa, kuře, ryby a klobásy.

Do roku 2016 vše patřilo vládě, nyní kubánská vláda vyslechla požadavky občanů a legitimovala malé a střední podniky. Reformy umožnily zhruba pul miliónu Kubánců začít pracovat v soukromém sektoru. Dále vláda poskytuje školním dětem uniformy a lékařská péče a vzdělání jsou v této zemi zdarma.

Vládní vozy jsou povinni brát stopaře

Jedním ze stereotypů ohledně Kuby je, že na ulicích můžete vidět pouze staré vozy. Ano, je pravda, že je to jeden z důvodů, proč sem proudí tolik turistů, ale od roku 2009 se do země začaly dovážet vozidla vyráběné čínskou společností „Geely“. Tato auta slouží jako policejní auta, taxíky a autopůjčovny. Kubánci mají také možnost si od roku 2013 zakoupit nové vozy od státních dealerů.

Dalším znakem Kuby je stopování. Zatímco je od kamarádů vstřícné, poskytnou-li vám svezení v autě, vládní auta jsou povinna vzít stopaře. Podle nich je totiž velmi neuctivé, když nenaberete člověka do auta, naznačuje-li vám, že potřebuje svézt. Ovšem i tak byste měli být velmi opatrní, jakmile si pozvete cizího člověka do svého vozidla.

Zbloudilí psi mají svou vlastní identifikační kartu

Kubánci zbožňují psy a skoro každý z nich má jednoho doma. Zbloudilí psi jsou už určitou součástí každého města. Vláda uskutečnila kampaň, během níž každá veřejná instituce převzala zodpovědnost za toulavé psy. Mají svou vlastní identifikační kartičku s údaji o jménu, bydlení, lékařské péči, také fotografie a specifikace o jejich charakteru. Je zakázáno je chytat. Na rozdíl od mnoha jiných zemí, jsou psi z Havany zdraví a přátelští. Říká se, že charakter obyvatelstva poznáte podle toho, jak se chová k toulavým psům.

Kuba je posedlá zdravým zlatým věkem

Na Kubě muži odcházejí do důchodu ve věku 65 let a ženy v 60 letech a všechny spojuje jedno veliké přání, a sice nezestárnout. Kubánci jsou doslova posedlí myšlenkou zdravého stáří, tak se stalo, že se tady objevil klub 120. Členem může být každý bez ohledu na věk, ovšem je třeba splnit pár podmínek – nesmíte být lhostejní, což je pro Kubánce celkem snadné dodržet, oficiálně máte zákaz kouření a pití alkoholu, to už pro ně není tak lehký úkol, protože držet se dál od kubánského doutníku je docela obtížné, poslední pravidlo zakazuje pesimismus a skepticismus.

Neobvyklým rysem kubánských důchodců je nezávislost, která se zachovává několik let. I přesto, že je člověk zdravý a může se o sebe sám postarat, žije v oblasti lékař, který má na starosti dohled nad každým domem v jeho okolí. A pracují nepřetržitě. Kromě toho může každý důchodce navštívit bezplatnou ambulanci. Průměrná délka života u žen je 83 let a u mužů 78 let.

Každý kubánský muž může oslovit cizí dívku “kotě” nebo “zlato”

Kubánci nemají problémy se sebedůvěrou a důstojností. Sami sebe respektují a pečlivě o sebe dbají. Sprchují se kdykoliv je to možné, používají parfémy a mění oblečení, jakmile se jen trochu zpotí. Zřejmě nikdy nepotkáte na ulici opilce, který není schopný dojít domů, i když se samozřejmě vždy najdou některé výjimky, ale zde velmi vzácně.

Pro turisty může být celkem obtížné pochopit místní vztahy mezi lidmi. Pro Kubánce je naprosto normální přijít k cizinci a oslovit ho, jsou velmi přívětiví, z čehož je spousta návštěvníků zmatená. Kubánec může kdykoliv přijít k dívce a velmi osobně ji oslovit. Jde pouze o zvyk. Kuba má také nízkou míru zločinu, i přestože žijí v chudobě, nestali se agresivním obyvatelstvem. Filozofií Kubánců je, aby se nechovali zle k ostatním, pomáhali všem, kdo potřebují a potěšili ty, kteří jsou pro ně vzácní.

15. narozeniny jsou pro dívky vždy velikou událostí

Quince, zkratka pro La fiesta de los quince aňos, je název slavnosti, kdy dívka dosahuje 15 let. Jedná se v podstatě o jakýsi rituál, kdy se dívka mění v ženu. V historii to znamenalo, že se dívky před tímto věkem učily vařit, starat o dům, šít, tkát a mnoho dalších věcí, které by je připravily na roli ženy. V současnosti se v 15 letech mohou vydat na večírky, kam chodí dospělí, oholit si nohy, nosit vysoké podpatky a líčit se.

Samozřejmě platí, čím bohatší rodina, tím dražší oslava. Některé rodiny dokonce oznamují událost v místních novinách. Dívka si obleče elegantní šaty a obřad vždy začíná tancem dívky s jejím otcem. Dalším zvykem během oslavy je rituál nazývaný „strom života“, kdy dívka rozdává 15 svíček 15 nejbližším lidem v jejím životě. 15 svíček symbolizuje 15 let, které už má za sebou a okamžiky, které prožila s každým z těchto 15 lidí.

Quince se slaví v mnoha dalších zemích jako je Španělsko, Mexiko, Argentina, Bolívie, Peru, Uruquay, Paraquay a Ekvádor.

zdroj: brightside.me