Prevence náhlé srdeční smrti je klíčová a naštěstí existuje způsob, jak se tomuto fatálnímu stavu vyhnout, jak odhaluje nová studie. Magnetická rezonance se jeví jako záchrana pro dospělé s abnormálním srdečním metabolismem. Konkrétně podle studie zveřejněné v JCI Insight mají tito jedinci až 3x vyšší pravděpodobnost náhlé srdeční smrti. Tento test její příchod může předpovědět.
Průlom v kardiologii
„Věříme, že je to poprvé, kdy je snížený srdeční metabolismus spojen se zvýšeným rizikem život ohrožující arytmií nebo náhlé srdeční smrti,“ uvádí vedoucí studie Robert Weiss, profesor na Johns Hopkins University School of Medicine. „Tato skutečnost by mohla připravit cestu pro zcela nový přístup k léčbě nebo prevenci závažných arytmií, což je něco, co v současnosti není v kardiologii dostupné.“
Shutterstock
V současné době je primárním prostředkem prevence náhlé srdeční smrti u vysoce rizikových pacientů implantabilní kardioverter-defibrilátor (ICD), zařízení podobné kardiostimulátoru, které v případě potřeby monitoruje a obnovuje srdeční rytmus elektrickým výbojem. Životnost baterie je 5-7 let.
Měření magnetickou rezonancí
Jak zdůrazňuje T. Jake Samuel, Ph.D., první autor studie a kolega z kardiologie na Johns Hopkins, jde o zvláště nákladné preventivní opatření, které ale pacienti potřebují. Pro tuto studii vědci měřili hladiny adenosintrifosfátu, hlavního zdroje energie buněk, ze srdce 46 lidí před preventivním kardiopulmonálním bypassem. Hladiny byly měřeny magnetickou rezonancí (MRI) za použití techniky magnetické rezonanční spektroskopie vyvinuté na Lékařské fakultě Univerzity Johnse Hopkinse Dr. Paul Bottomleym, spoluautor studie, aby bylo možné určit, kteří pacienti měli abnormální metabolismus adenosintrifosfátu.
Shutterstock
Studie trvala 10 let
Vědci sledovali všechny pacienty každé 3-6 měsíců v průměru po dobu 10 let, aby zjistili, kteří pacienti trpí život ohrožující arytmií. Podle výsledků měli lidé s nízkou kardiální hladinou adenosintrifosfátu 3x vyšší riziko náhlé srdeční smrti ve srovnání s jedinci s normálním metabolismem. Tak tomu bylo i při úpravě na nízkou ejekční frakci levé komory, což je marker, který se v současnosti používá ke stanovení potřeby KPR (kardiopulmonální resuscitace k oddálení klinické smrti) jako primární prevence.
„Potřeba použití těchto zařízení neexistovala u přibližně 80 % subjektů s normálními hladinami adenosintrifosfátu během 10 let sledování,“ shrnují vědci. Jejich zjištění by mohla doplnit současné přístupy a vést k lepším předpovědím, kdo bude s největší pravděpodobností potřebovat ICD.
Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: Hopkinsmedicine.org
