Důvody, proč pro někoho může být ztráta psa obtížnější než smrt člověka

Pokud jste kdy vlastnili pejska a ztratili jej z jakéhokoli důvodu, moc dobře víte, jak bolestivá ztráta to je. Koneckonců, domácí zvíře není jen zvíře, je to člen rodiny, nejlepší kamarád, který vás vždy vítá, jakmile vstoupíte do dveří. Sdílíte spolu zvláštní pouto, jenž se nedá jen tak vysvětlit. Majitelé psů často potřebují čas, aby truchlili a zpracovali ztrátu svého chlupatého kamaráda. To nikdo, kdo nikdy nevlastnil žádného domácího mazlíčka, nemůže pochopit. Nyní věda ukázala, že smutek nad smrtí domácího mazlíčka není nijak neobvyklý, ve skutečnosti to může být ještě těžší než překonat smrt člověka.

Stejné vazby jako na člověka

S našimi štěňaty si vytváříme pouta, která jsou srovnatelná s těmi, která navazujeme s lidmi. Náš mozek interpretuje tyto vazby stejným způsobem. Jinými slovy, naše tělo produkuje totožné hormony jako ve spojitosti s lidmi. Proto své domácí mazlíčky považujeme za členy rodiny. Dochází ke stejným chemickým procesům jako u lidských členů rodiny. V případě ztráty psa se musíte smířit s opuštěním živého tvora, se kterým jste byli hluboce spojeni.

Různá podpora

Se ztrátou psa se bojuje hůře především z toho důvodu, že obecně akceptovaná pravidla jsou taková, že kvůli ztrátě psa nehledáte terapii, nevybrečíte se blízkým na rameni, nepořádáte pohřeb, neberete si v práci na několik týdnů volno kvůli úmrtí v rodině atd. To jsou všechno činnosti, které jsou akceptovatelné u ztráty milovaného člověka, ale v případě zvířete se nesetkáte s pochopením okolí, protože ostatní lidé nevidí ztrátu domácího mazlíčka jako něco, za co stojí plakat delší dobu.

Láska a komfort

Jakmile vám zemře domácí mazlíček, neztrácíte jen psa, ztrácíte i pocity, které jste s ním prožívali. Lásku, útěchu, štěstí, všechny tyto pocity jste v jeho přítomnosti zažívali a nyní zmizely. Kvůli tomu se cítíte prázdní. Se psem navíc cítíte bezpodmínečnou lásku, kterou vám druhý člověk nikdy nemůže dát.

Domov se změní

Když vám zemře domácí mazlíček, váš domov se změní. Rutina, na kterou jste byli zvyklí, je pryč. Žádné krmení, procházky, neslyšíte běhání po celém domě, necítíte, jak vám pes skáče do klína, neslyšíte, jak kňučí radostí, když přijdete z práce domů.

Vina

Někdy je rozhodnutí o životě vašeho psa ve vašich rukou. Pokud měl bolesti, možná jste se museli rozhodnout, zdali je čas nechat jej uspat. I když jste pro něj udělali to nejlepší rozhodnutí, stále se můžete cítit provinile za to, co se stalo. Můžete mít pocit, že jste mohli udělat víc, i když to tak není.

Pamatujte, že oplakávat svého domácího mazlíčka je naprosto normální. Pokud to ostatní lidé nechápou, nemusíte se cítit divně, vaše pocity jsou podpořeny vědou.

Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: Sentidopositivo.com